TurkovinyRozcestník
Zajímavá místa·Jablonec nad Nisou · Mšeno·zpět do rubriky

Einmannbunker Jablonec

Kryt pro jednoho muže u Hroudy másla

Na konci Sněhové ulice ve Mšeně stojí v borovém lesíku betonový válec se špičatou stříškou. Vypadá trochu jako kulatá telefonní budka. Je to německý kryt z druhé světové války, kterému se česky říká ajnman. Hned vedle leží žulová skála Hrouda másla.

Válcový betonový bunkr se stříškou ve tvaru jehlanu mezi borovicemi, v pozadí budova.
Bunkr stojí na kraji lesíka nad továrními halami.
Výška
240 cm
celkem i se základem
Průměr
140 cm
zvenku, uvnitř 110 cm
Stěna
15 cm
beton
Hmotnost
4,2 t
přibližně
Kapacita
2-3
osoby podle dokumentace

Sněhová ulice · Mšeno nad Nisou

Ulice, lesík, bunkr.

Sněhová ulice je na úplném okraji mšenské zástavby, kde město najednou končí v lese. Za posledními rodinnými domy začíná borový lesík s žulovými balvany. Ze svahu je vidět na velké tovární haly.

Bunkr stojí na kraji lesíka, pár kroků od skály Hrouda másla. Je volně přístupný, dveře jsou pootevřené a dá se nahlédnout dovnitř. U bunkru visí informační cedule, ze které jsme opsali i technické údaje.

V Jablonci stojí ještě jeden ajnman, ve svahu na Staré osadě nad bývalou automobilkou LIAZ. Kousek od Sněhové je přehrada Mšeno, o které jsme psali v samostatném článku.

Bunkr na Mapy.com →

GPS 50.74714 N, 15.16508 E

Štěrková cesta borovým lesíkem plná spadaného listí.
Lesní cesta na okraji zástavby, kousek od bunkru.
Betonový bunkr s pootevřenými betonovými dveřmi, za ním svah a budova.
Celý bunkr je vysoký 2,4 metru i se základem.

Butterweckel

Skála, jméno, pověst.

Staří obyvatelé Mšena říkali skále Butterweckel, česky Hrouda másla. Tvarem opravdu připomíná hroudu másla, jakou kdysi nosily selky z hor na trh. Velký zaoblený balvan leží na plochém skalním podstavci a je celý porostlý mechem.

Jméno je staré. Objevuje se už v otiscích stabilního katastru z roku 1843, tehdy ještě jako Butterwecke, bez L na konci. Les patřil k maloskalskému panství. Skálu zmiňuje i vlastivěda z roku 1895 a ve vlastivědě jabloneckého okresu z roku 1934 je její obrázek s lavičkou a cestou.

V podhůří Jizerských hor bylo podobných skal víc. Ve Žďáru u Tanvaldu se o jedné vyprávěla pověst: vůdce loupežníků chtěl, aby nováček na důkaz odvahy někoho okradl. Mladík ale přepadl jen babku, která nesla lesem hroudu másla. Vůdce máslo hodil na skálu, skála se otevřela a peklo si loupežníka odneslo.

Velký zaoblený žulový balvan porostlý mechem, za ním domy s červenou střechou.
Hrouda másla. Žulový balvan leží na plochém skalním podstavci.
Mechem porostlý žulový balvan na skalním podstavci, za ním dům s červenou střechou.
Hrouda másla z druhé strany, za ní rodinný dům.
Dva žulové balvany porostlé mechem a borůvčím u lesní cesty.
Hrouda másla a vedle menší balvan u cesty.

Luftschutz-Splitterschutzzelle

Účel, výrobce, Rýnovice.

Ke skále bunkr přibyl za druhé světové války. Němci mu říkali Einmannbunker, tedy kryt pro jednoho muže. Úředně to byla Luftschutz-Splitterschutzzelle, buňka protiletecké ochrany proti střepinám. Česky se dnes říká prostě ajnman.

Byl to hotový betonový výrobek, který se jen přivezl a postavil. Tři díly na sebe: základová deska, válec s průzory a stříška. Takové kryty stály u továren, nádraží a dalších míst důležitých pro válku. Sloužily strážím a pozorovatelům. Při náletu z nich bylo vidět, kam dopadly bomby, které nevybuchly.

V protektorátu v nich sloužila hlavně závodní stráž Werkschutz, jinde určení zaměstnanci, třeba železničáři. Jeden kus stál podle provedení 430 až 525 říšských marek. Po válce bunkry převzala civilní obrana a některé skončily v lomech jako úkryt při odstřelech.

Uvnitř se podle dokumentace měly vejít dvě až tři osoby. Když jsme nahlédli dovnitř, věřili bychom spíš jednomu.

Jablonecký bunkr vyrobila podle zbytků štítku uvnitř drážďanská firma Dyckerhoff und Widmann K. G., Betonwerke Cossebaude, zkráceně Dywidag. Do protektorátu tyhle bunkry dodávala hlavně ona. Firma existuje dodnes.

Podle cedule tatáž firma dokončila v roce 1940 v nedalekých Rýnovicích velkou válečnou továrnu FAB. Dnes v ní sídlí Střední průmyslová škola technická.

Jak bunkr vypadá

Dveře, průzory, stříška.

Válec je z hrubého betonu, místy s tmavými stékanci od deště. Dveře jsou taky betonové a zakřivené podle válce. Jsou nízké, dovnitř se musí sehnout.

Pod stříškou jsou úzké průzory. Zvenku mají 23 na 8 centimetrů, dovnitř se zužují na pouhou škvírku. Nad průzory jsou ve stříšce vykrojené zářezy. Na vršku stříšky jsou dvě ocelová oka.

Celý betonový bunkr s otevřenými dveřmi, stříška se dvěma ocelovými oky.
Bunkr zepředu s otevřenými dveřmi.
Bunkr s pootevřenými zakřivenými betonovými dveřmi a průzory pod stříškou.
Dveře jsou ze stejného betonu jako celý bunkr.
Zadní strana válcového bunkru s jedním průzorem pod stříškou.
Zadní strana bez dveří, jen s průzorem.
Betonové dveře bunkru otevřené do strany, s kovovou klikou.
Dveře se otevírají do strany, mají kovovou kliku.
Zakřivené betonové dveře zboku, vedle kovová tyč.
Otevřené dveře zboku. Je vidět, jak jsou tlusté.
Detail průzoru v horní části bunkru, nad ním zářez ve stříšce a ocelové oko.
Průzor pod stříškou. Nad ním je ve stříšce vykrojený zářez.
Detail horní části bunkru se spárou mezi tělem a stříškou a průzorem.
Spára mezi válcem a stříškou a průzor zboku.
Detail betonové stříšky s vykrojeným zářezem a dvěma ocelovými oky.
Stříška má tvar nízkého jehlanu a nahoře dvě ocelová oka.

Uvnitř je místo sotva na stání

Vnitřní průměr je 110 centimetrů. Na dně je štěrk a spadané listí, stěny jsou holé. Když se podíváte nahoru, vidíte betonový strop a světlo, které jde dovnitř jen průzory.

Otevřené betonové dveře a vnitřek bunkru se štěrkem na dně, kovová tyč u dveří.
Pohled dovnitř otevřenými dveřmi. Na dně je štěrk a listí.
Vnitřek bunkru, betonová stěna se skvrnami a štěrk na dně.
Uvnitř je místo tak pro jednoho člověka.
Pohled vzhůru na kulatý betonový strop s kovovými destičkami, na okrajích proužky světla z průzorů.
Strop zevnitř. Světlo dovnitř jde jen průzory.

Typ Dywidag

Rozměry, průzory, hmotnost.

Údaje jsme opsali z cedule u bunkru. Bunkry stejného typu se dají najít i jinde v Česku, seznam je níž.

Typové označeníRL3-41/53 (též RL3-41/63)
Kapacita2-3 osoby
Celková výška přes základ240 cm
Vnější průměr140 cm
Vnitřní průměr110 cm
Vnitřní plocha0,95 m²
Vnitřní objem1,71 m³
Tloušťka stěny15 cm
Vchod zvenku76 × 87 cm
Vchod zevnitř59 × 78 cm
Počet průzorů2 až 6
Průzor zvenku23 × 8 cm
Průzor zevnitř10 × 0,5 cm
Hmotnostpřibližně 4,2 t
240 cmi se základemvchod76 × 87 cmØ 140 cm zvenkuØ 110 cm uvnitř15stěna 15 cmprůzorzvenku 23 × 8 cmuvnitř 10 × 0,5 cmstříška s okem
Svislý řez vchodem. Rozměry z cedule u bunkru, výška základu a stříšky je odhadnutá z fotek.

Cedule visí přímo u bunkru

Na ceduli je historie skály, popis bunkru, technické údaje a dvě kresby. Fotku si můžete rozkliknout a přečíst celou.

Informační cedule s nadpisem Ajnmanbunkr u Hroudy másla, kresbami skály a bunkru a technickými údaji.
Informační cedule u bunkru. Text napsal Marek Řeháček.

Einmannbunkry v Česku

Mapa a seznam.

Ajnmanů se v Česku zachovalo víc. Na Mapy.com jich je zapsaných 65 včetně našeho, 3 další jsme dohledali v OpenStreetMap a na fortifikace.net. Nejvíc jich stojí v Třinci a v Ostravě. Každý odkaz vede na bod v mapě.

Jablonec, SněhováPrahaBrnoOstravaPlzeňPardubice
náš jablonecký další einmannbunkryObrys: © přispěvatelé OpenStreetMap

Liberecký kraj

Ústecký kraj

Praha

Středočeský kraj

Pardubický kraj

Vysočina

Jihomoravský kraj

Moravskoslezský kraj

Podklady

Fotky jsou naše. Historii skály a technické údaje jsme převzali z informační cedule u bunkru, text na ní napsal Marek Řeháček. Polohy bunkrů jsou z Mapy.com, ostatní z OpenStreetMap a fortifikace.net. Krátké informace k dalším bunkrům jsme čerpali z webů opevnovani.cz, fortifikace.net, Wikipedie a Českého rozhlasu. Obrys Česka je z OpenStreetMap (© přispěvatelé OpenStreetMap, ODbL).