Štěpánov
u Leštiny.
Čtyřicet obyvatel, dvě stě osmdesát devět hektarů katastru a sedm set sedmnáct let od chvíle, kdy někdo poprvé musel napsat její jméno do listiny.
49.7614° N
15.4153° E
Havlíčkův Brod
Kraj Vysočina
680559
- 0
- 0
- 0
- 0
Vesnička na Vysočině se čtyřiceti dušemi.
Štěpánov u Leštiny je část obce Leština u Světlé v okrese Havlíčkův Brod, Kraj Vysočina. Katastrální území nese kód 680559 a jeho výměra činí 289 ha. Převážně orná půda, lesy a trvalé travní porosty.
Vesnička je velmi malá. Čtyřicet obyvatel (sčítání 2021), na náves se dá dojít od statku ke statku za pár minut. Historie je ale nesrovnatelně bohatší, než by přítomný stav napovídal - první písemná zmínka je z roku 1307.
Vesnicí protéká říčka Malá Sázava, která zde tvoří přirozené rozhraní mezi Ledečskem a Habrskem a o pár kilometrů dál se u Světlé vlévá do Sázavy velké.
Dnešní čtyřicítka lidí kontrastuje s číslem 155 z roku 1869 - pokles o zhruba tři čtvrtiny za sto padesát let.
Kde jej najdeme?
Sedm set sedmnáct let.
Jen doložené záznamy - žádné dohady, žádné rodové spekulace. Kde pramen říká „zřejmě“, píšeme „zřejmě“. Kde chybí jméno, nedoplňujeme ho.
1307
První písemná zmínka
13. října 1307 směnil Reimund z Lichtenberku hrad a město Smrdov spolu s pěti vesnicemi - mezi nimi Štěpánovem - s vilémovským klášterem za deset vesnic na levém břehu Sázavy.
1342-49
Spor o ves
Roku 1342 obsadil Štěpánov Zdislav z Malešova. Sedm let se hádali, kdo má ves vlastnit. V březnu 1349 rozhodl olomoucký soud, že Štěpánov musí být vrácen vilémovskému klášteru.
1349
Doložen mlýn
Ze soudního zápisu vyplynulo, že roční poddanské dávky z vesnice - „se vším příslušenstvím i s mlýnem" - činily 12 kop grošů, tedy 720 grošů. Existence mlýna je tak pro Štěpánov doložena už v polovině 14. století.
1591
Součást světelského panství
Urbář z roku 1591 uvádí, že Smrdov s výsadní rychtou náležel ke Světlé Burianu III. Trčkovi z Lípy. Smrdovský rychtář spravoval také ves Štěpánov.
1610
Rychta Dobrnická
Podle Bílkových „Dějin konfiskace“ patřil kolem roku 1610 Štěpánov do rychty Dobrnické spolu s Dobrnicí, Chrtnicí, Kysibelem, Leštinou, Lubnem a Novou Vsí. Celá rychta měla 5 krčem, 15 poddaných usedlých, 4 mlýny „sedlské“, 9 rybníků, 9 léčí lesů a odváděla roční stálý plat 184 kopy 47 grošů míšenských.
1651
Mlynář Bartoň
Soupis poddaných podle víry uvádí ve Štěpánovském mlýně 21letého Bartoně Mlynáře, jeho ženu Kateřinu a další členy domácnosti. O tři roky později berní rula zapisuje mlynáře Jozífka - mlýn měl dvě kola.
1694
Do školního obvodu
Ve Smrdově byl obnoven farní úřad a založena farní škola. Její obvod zahrnoval širokou oblast včetně Štěpánova - děti chodily do školy pěšky několik kilometrů.
1838
Josef Lang na mlýně
V roce 1838 je jako majitel Štěpánovského mlýna zapsán Josef Lang. Mlýn - dnes č.p. 14 na západním okraji vsi u toku Sázavky - přetrvává jako nejlépe doložená historická stavba obce.
50. léta
Kolektivizace
Podle obecního historického pramene bylo v padesátých letech 20. století donuceno pět sedláků opustit své grunty. Kolektivizace přerušila několikasetletou zemědělskou kontinuitu Štěpánova.
1970 → 2021
Výrazné vylidnění
Ještě v roce 1970 mělo Štěpánov 114 obyvatel. Za padesát let klesl počet na 40. Vesnice tak přišla za život jedné generace o dvě třetiny lidí - což je zásadní demografický zlom.
2024
Rekonstrukce mlýna + nový územní plán
V roce 2024 byla dokončena rozsáhlá rekonstrukce Štěpánovského mlýna (č.p. 14) - z historického souboru zůstala zachována pouze část původní stavby. Ve stejném roce vyšel nový územní plán, který vymezuje plochy pro nové bydlení, sportoviště a - ve výhledu - vodní nádrž.
Křivka, která nešla nahoru.
V roce 1869 žilo ve Štěpánově 155 lidí. V roce 2021 už jen 40. Pokles o 74 % - a nejrychleji po roce 1970, tedy prakticky za život jedné generace.
Podobný osud potkal desítky malých osad na Vysočině. Kolektivizace 50. let, stěhování za prací, konec zemědělské soběstačnosti. Tři vlny, které se sečetly.
Štěpánovský mlýn: č.p. 14, od 1349 do dneška.
Ze středověkého sporu o vesnici (1342-49) vypadl mimochodem cenný ekonomický údaj: roční poddanské dávky ze Štěpánova „se vším příslušenstvím i s mlýnem“ činily 12 kop grošů, tedy 720 grošů. Existence mlýna je tak pro Štěpánov doložena už roku 1349.
Databáze Vodní mlýny zaznamenává konkrétní jména mlynářů od 17. století. 1651 - Bartoň Mlynář (21 let) s manželkou Kateřinou. 1654 - mlynář Jozífek, mlýn o dvou kolech. 1838 - majitel Josef Lang.
Dnes je mlýn veden jako č.p. 14, stojí na západním okraji obce u toku Sázavky. V roce 2024 byla dokončena rozsáhlá rekonstrukce - z historického souboru zůstala zachována jen část původní stavby.
Zda dnešní č.p. 14 stojí přesně na místě mlýna z roku 1349, se bez dalšího archivu nedá s jistotou tvrdit. Ale kontinuita mlýna jako takového ve vsi trvá skoro sedm set let.
720grošů / rok
Poddanské dávky ze vsi „i s mlýnem“ - 12 kop grošů zaznamenaných v soudním sporu s vilémovským klášterem.
Berní rula, 1654
Mlynář Jozífek. Dvě mlecí kola. Pole, chov, hospodářství. Malý mlýn, ale samostatný ekonomický subjekt.
Pět selských gruntů.
Nuceně opuštěných.
Obecní historický materiál označuje kolektivizaci padesátých let 20. století za zásadní zásah do tradice. Výslovně uvádí, že své selské grunty bylo donuceno opustit pět sedláků a že tato událost výrazně poznamenala další rozvoj obce.
V dostupném pramenu nejsou jména těch pěti sedláků uvedena. A protože nechceme dělat genealogické spekulace, jména sem nedoplňujeme. Jejich spolehlivé určení by vyžadovalo práci s archivními fondy - a to zatím čeká.
Zemědělská kontinuita ve Štěpánově trvala staletí. Přerušil ji pár krátkých let.
Malá Sázava tudy teče.
Řička Malá Sázava začíná svou cestu u vesnice Rankova ve výšce 589 m n. m. Cestou napájí dva veliké rybníky - Jiříkovský a Habrský - a pak malebným údolím spěje k Štěpánovu.
Právě u Štěpánova se řeka náhle obrací k jihu a stává se přirozeným rozhraním mezi Ledečskem a Habrskem. O pár kilometrů dál, u Světlé, se vlévá do velké Sázavy.
u vesnice Rankova (589 m n. m.)
- Jiříkovský rybník (u Jiříkova)
- Habrský rybník (u Habrů)
u Světlé do řeky Sázavy
Štěpánov a jeho sousedé.
Malá vesnice nikdy nežila sama. Rychta ve Smrdově, panství ve Vrbici, škola v Leštině, spádové Habry a nedaleko Chrtnice s tvrzí - Štěpánov byl vždycky součástí širší mozaiky obcí, které si mezi sebou předávaly správu, robotu a občas i majitele.
01
Smrdov (dnes Sázavka)
Původní centrum panství. Roku 1307 zde Remunt z Lichtenburka postoupil hrad, městečko a pět vesnic (mezi nimi Štěpánov) klášteru Vilémovskému. Barokový zámek „Waldhof“ postavil r. 1700 Václav Klusák z Kostelce, i s kostelem sv. Matěje, který ale v roce 1854 musel být rozbourán. Farní úřad obnoven 1694.
02
Leština u Světlé
Původně majetek Sedleckého kláštera. R. 1436 urvána Mikuláši Trčkovi z Lípy, 1636 přip. k Habrům, v letech 1685-1850 pak k Vrbici. Železniční zastávka „Leština-Habry“ na trati severozápadní dráhy leží ve výšce 454 m n. m.
03
Chrtnice
Patřila k panství Jeníkovskému. Nedaleko dvůr Radoňov s filiálním kostelem sv. Bartoloměje, u něhož stávala tvrz - první doložený držitel Slavibor z r. 1327. R. 1359 patřil Radoňov ke Chlumu, tvrz se ještě připomíná r. 1417, ale r. 1462 už nebyla.
04
Bačkov
Patřila ke klášteru Vilémovskému. R. 1787 dědičně Janovi Heřmanovi z Herrnrittu, kolem zámku býval krásný park (r. 1894 vykácen). Zachován hrob pruského důstojníka pod dubem - místo „u Prušáka“ - jako upomínka na choleru, která tu v roce 1866 zle řádila.
05
Habry
Městečko a přirozené centrum kraje. Z Habrů vede k Štěpánovu Leštinská silnice (Habry → Štěpánov → Dobrnice → Leština), historicky jedna z hlavních okresních silnic, vroubená stromořadím. V okrese Habrském žilo na přelomu 19./20. století 16 672 lidí, plocha 21 443 ha.
06
Dobrnice
Sídlo staré rychty, do níž Štěpánov patřil. Palacký uvádí, že Dobrnice měla farní kostel už v letech 1125-1253. Farní osada byla do r. 1694, pak přifařena ke Smrdovu. V 17. století zde ještě stála tvrz.
Pohled, který ze země nedostanete. Vesnice jako uzlík mezi poli a lesy Vysočiny - a rybníček uprostřed.
Ze vsi a okolí.
Čtyři památky místního významu.
V Ústředním seznamu kulturních památek zapsány nejsou. Územní plán Leštiny u Světlé (2024) je ale eviduje jako památky místního významu a chrání je před necitlivými zásahy.
01
Výklenková kaplička
Na východním okraji Štěpánova. Klasická drobná lidová stavba, jaké lemují cesty po celé Vysočině. Územní plán ji vede jako památku místního významu.
02
Kovový kříž s Ježíšem
Kříž s ukřižováním Ježíše Krista na kamenném podstavci. Součást drobné sakrální architektury venkova.
03
Novodobý dřevěný kříž
Doplněk tradičních kamenných a kovových křížů - dřevěná varianta, mladšího data.
04
Dřevěná zvonička
Na návsi. Malá stavba, ale jeden z identifikačních prvků obce - patří k tomu, podle čeho člověk Štěpánov v krajině pozná.
Co dál - zamýšlené proměny.
Na západě a severozápadě
Zastavitelné plochy pro venkovské bydlení. Minimální pozemek 1 000 m², koeficient zastavění 0,3, převážně jednopodlažní s podkrovím a sedlovou střechou.
Sportoviště + zelený pás
Plocha pro sportoviště v části obce Štěpánov. Na severním okraji nová veřejná zeleň pro obyvatele nových bytových ploch.
Vodní nádrž Štěpánov
Dlouhodobá územní rezerva pro možnou budoucí akumulaci povrchových vod. Není to schválená výstavba - jen ochrana prostoru pro budoucí prověření a rozhodnutí.
Doloženo.
- Písemně doložen nejpozději roku 1307.
- Mlýn ve Štěpánově doložen k roku 1349.
- 1591 součást světelského panství, správně pod smrdovskou rychtou.
- Kolem 1610 v rychtě Dobrnické (s 5 krčmami a 4 mlýny „sedlskými“).
- Od 17. století konkrétní doklady o obyvatelích mlýna.
- Kolektivizace vedla k nucenému opuštění 5 selských gruntů.
- Od druhé pol. 20. stol. výrazný demografický pokles.
Nedoplňujeme.
- Přesný rok založení Štěpánova.
- Zda dnešní č.p. 14 je totožný se středověkým mlýnem z 1349.
- Jména pěti sedláků nuceně vystěhovaných při kolektivizaci.
- Souvislá posloupnost vlastníků jednotlivých historických gruntů.
- Konkrétní škody způsobené ve Štěpánově švédskými taženími.
- Český statistický úřad - Historický lexikon obcí České republiky 1869-2011
- ČSÚ - Sčítání 2021
- ČÚZK - katastrální území 680559 Štěpánov u Leštiny
- Obec Leština u Světlé - dokument „Historie Štěpánova"
- Vodnimlyny.cz - Štěpánovský mlýn, č.p. 14
- Územní plán Leština u Světlé, vydaný v červenci 2024
- Dobový vlastivědný pramen (Habersko / rychta Dobrnická · Palacký · Bílek - Dějiny konfiskace)