U Hrádku nad Nisou se do Lužické Nisy vlévá Oldřichovský potok a právě tam se potkávají hranice tří států. Byli jsme se tam podívat, nakreslili jsme si mapu soutoku a dohledali, kudy se tu přes hranici dalo chodit od roku 1945 do dneška.

Trojmezí je místo, kde se stýkají hranice tří států. Česko-německo-polské trojmezí leží na soutoku Lužické Nisy a Oldřichovského potoka, asi dva kilometry severně od centra Hrádku nad Nisou. Hranice vedou středem obou toků, takže samotný bod je ve vodě a stoupnout si na něj nejde. [1]
Západně od Nisy je Německo s Žitavou, východně Polsko s obcí Porajów a jižně od potoka Česko. Na místo se dá dojít z české i polské strany, mezi nimi vede přes potok lávka. Most přes Nisu do Německa tu není.
Trojmezí vzniklo v roce 1945 a dlouho se k němu nedalo dojít. Hranice se otevíraly až po roce 1989 a bez kontrol se tu chodí od vstupu Česka a Polska do schengenského prostoru v roce 2007. [1]
Mapa ukazuje asi 400 × 300 metrů kolem soutoku. Řeky, hranice, cesty a lávky jsou z OpenStreetMap, objekty jsme doplnili podle našich fotek a mapy. Od parkoviště na polské straně je to k vlajkám asi sto metrů. [30]
státní hranice lávky a mosty návrh lávky přes Nisu trojmezní bod
Hranice vedou středem Nisy i potoka. Nebeský most je zakreslený přibližně, asi 200 m po proudu podle tabule na místě. Na mobilu jde mapu posunout do strany.
Přijeli jsme 28. října odpoledne z polské strany. Auto jsme nechali na malém štěrkovém parkovišti v Kopaczowě, kam vede alej starých stromů od silnice mezi Hrádkem a Porajówem. Bylo pod mrakem, na louce jen pár lidí s dětmi.


Na polské straně stojí kříž a o kus dál vlajky Česka, Evropské unie a Polska. Za řekou je vidět německá vlajka, ale na německý břeh se odsud nedostanete. Nejbližší přechod pro pěší do Německa je mezi Hartavou a Loučnou, asi 1,3 km vzdušnou čarou na jih.


Přes Oldřichovský potok vede dřevěná lávka s oranžovým zábradlím. Na druhé straně jsme byli v Česku. Stojí tam vysoký rozštípnutý kámen na dlážděném náměstíčku, vlajky a informační tabule města Hrádek nad Nisou ve třech jazycích.


Na kameni je kovová plaketa. Podle ní bylo trojmezí vyhlášeno jako Mírový květ, Sri Chinmoy Peace-Blossom. Plaketu odhalili 13. 6. 2024 za účasti zástupců Euroregionu Nisa, Libereckého kraje, Hrádku nad Nisou a mezinárodní štafety Peace Run. [29]
Tabule vedle popisuje historii místa a má dvě černobílé fotky: vykácený pruh lesa pro hlídání hranice a ostnatý drát z 50. let. Z jejího textu jsme vycházeli i v historii níže. [1]


Na mapě je pět přechodů do pěti kilometrů od trojmezí. Z Hrádku do Polska se jezdí přes most na Oldřichovském potoce kousek od trojmezí. Z Porajówa do Žitavy vede most přes Nisu a severněji jsou dva mosty mezi Žitavou a Sieniawkou. Do Německa se z Česka pěšky nebo na kole dostanete přes Hartavu. [11] [14] [19]
Autem se z Hrádku do Žitavy jezdí přes polský Porajów.
Barevně jsou vyznačené obce Žitava, Hrádek nad Nisou a gmina Bogatynia. Ostatní území je šedé.
Od roku 1945 se přes hranice v okolí trojmezí skoro nedalo projít, i když všechny tři státy patřily do východního bloku. Přechody se začaly otevírat až v 90. letech. Kde se prameny liší v datu, uvádíme obě verze.
Postupimská dohoda posunula hranici Německa a Polska na Odru a Lužickou Nisu. Od té doby se tu na soutoku Nisy a Oldřichovského potoka potkávají tři státy. Žitava přišla o čtvrť Großporitsch na východním břehu, dnes je to polský Porajów. [1][2][3]
Na pokyn sovětské okupační správy skončil přeshraniční provoz na trati Liberec - Žitava. Kus trati za Hrádkem vede přes polské území a připadl polské železnici. [4][6]
Z Liberce do Varnsdorfu se znovu jezdilo přes Polsko a NDR, ale bez zastavení. Cestující nesměli vystupovat ani otevírat okna, ve vlaku jeli pohraničníci. Prameny se liší v datu: iDNES píše o začátku dubna 1951, německá Wikipedie o 12. květnu. [4][5]
Hranice mezi spřátelenými státy byly zavřené a hlídané. Tabule na trojmezí ukazuje vykácený pruh lesa a ostnatý drát z 50. let. Podle studie ÚSTR ploty na hranici s NDR strhli v roce 1965. [1][10]
Občané NDR a Polska mohli jezdit k sousedům bez víz, stačil občanský průkaz. Mezi NDR a ČSSR platil bezvízový styk od ledna 1972, prameny uvádějí 1. nebo 15. ledna. [7][8]
Podle německé Wikipedie se železniční přechod v Žitavě otevřel pro cestující 6. 4. 1977, česká Wikipedie píše už o roce 1972. Mezi ČSSR a Polskem platila od 20. 8. 1977 dohoda o ulehčení osobního styku. [4][6][9]
Kvůli Solidaritě NDR zastavila volné cestování do Polska. Přechod v Žitavě na Chopinově ulici mohli občané NDR na soukromé cesty použít jen se zvláštním povolením. [3]
Polsko zavřelo hranice až do konce roku 1982. ČSSR pak pouštěla Poláky jen na pozvání blízkých příbuzných nebo s předem zaplacenými službami. [10]
ČSSR zrušila výjezdní doložky. K trojmezí se ale dalo dojít, až když se v okolí otevřely nové přechody. [1][10]
Mezi Hartavou a Loučnou u Hrádku se otevřel přechod pro pěší a cyklisty. Byl to první turistický přechod v okrese Žitava po sjednocení Německa. Funguje dodnes. [11][12]
Otevřely se přechody Hrádek - Porajów přes Oldřichovský potok a Porajów - Žitava přes Nisu. Žitavský přechod měl mít slavnost už 3. 10. 1993, Polsko ho ale ten den neotevřelo. Osobní auta tudy jezdí od 1. 12. 1993. Místní tomu přechodu říkali Česká brána. [13][14]
Česko a Polsko vstoupily do Evropské unie. Na louce u Nisy se sešli premiéři Vladimír Špidla, Gerhard Schröder a Leszek Miller. Lidé chodili mezi všemi třemi zeměmi po provizorních mostech přes Nisu. [1][15]
Česko a Polsko vstoupily do schengenského prostoru a kontroly skončily. U Hrádku přeřízli Donald Tusk a Mirek Topolánek dřevěnou maketu hraniční závory. [1][16]
Most přes Nisu asi dvě stě metrů po proudu od trojmezí byl od konce války zavřený. V dubnu 2008 ho po 63 letech na jednu slavnost otevřeli, večer zase zavřeli. V srpnu 2008 zbourali celnici v Hrádku. [17][18]
Otevřel se nový most přes Nisu a polský úsek silnice z Žitavy k Hrádku. Navazuje na českou silnici I/35. [19]
Saská správa vodních toků strhla Nebeský most kvůli riziku při povodních, po velké vodě v roce 2010. [20]
Kvůli covidu se zavřely pěší přechody včetně Hartavy a Polsko zavřelo i silniční přechod v Hrádku. [22]
Silniční přechod Hrádek - Porajów byl zavřený kvůli opravě mostu přes potok. Pěší chodili přes lávku na trojmezí. [21]
Spolková policie kontroluje auta na hranici s Polskem a Českem, mimo jiné v Žitavě na Chopinově ulici. Od 7. 7. 2025 kontroluje na hranici s Německem i Polsko, také na přechodech Porajów - Žitava a Sieniawka - Žitava. [23][24]
Lávka, která by spojila všechny tři země, se plánuje přes dvacet let. V roce 2006 vybrali studenti z Liberce, Žitavy a Vratislavi kruhový návrh, v roce 2013 vznikl návrh tříramenného mostu a v roce 2015 vyhrála soutěž třicetimetrová lávka. Projekt pak převzalo Dolnoslezské vojvodství a zastavil se, když se náklady ztrojnásobily. [25]
V roce 2021 Hrádek navrhl lávku jen mezi Českem a Německem za 18 až 20 milionů korun. Odhad pro most mezi třemi státy byl v roce 2022 asi 4,8 milionu eur. [26]
V listopadu 2024 schválil svaz měst Žitava, Hrádek nad Nisou a Bogatynia architektonickou soutěž na most a úpravu celého místa, v lednu 2025 ji primátor Žitavy ohlásil na tento rok. Přes most má vést cyklostezka Odra - Nisa. Výsledek soutěže jsme nenašli. [27] [28]
Zatím se most přes Nisu staví jen na výročí. Na slavnost 1. května 2004 a na oslavu 20 let v unii 27. dubna 2024 tu postavili provizorní lávky. [15] [27]