Vltavské jezy.
Vyšší Brod → Zlatá Koruna.
Padesát kilometrů, deset zastavení, jedna dopravní tepna, která nikdy nespala. Průvodce, který je psán tak, jako bychom pluli spolu s tebou — od Bílého mlýna po zlatokorunský klášter.
- 10
- 50
- 317,9 — 269,0
- 3–4 dny
Proč je na Vltavě
tolik jezů.
Vltavské jezy původně vůbec nevznikaly kvůli vodákům. Zadržovaly a odváděly vodu do náhonů, které poháněly mlýny, pily, valchy, papírny a později malé elektrárny. Zároveň ale představovaly překážku pro voroplavbu.
Horní Vltava byla významnou dopravní cestou pro dřevo. Kolem roku 1552 byla řeka mezi Vyšším Brodem a Českými Budějovicemi upravena pro plavbu; v jezech se začaly budovat propusti, kterými mohly procházet vory.
V 19. století pluly z Vyššího Brodu až přibližně 120 metrů dlouhé sestavy vorů. Na přelomu 19. a 20. století odtud za sezonu vyrážely stovky vorových pramenů. Dnešní vodácké šlajsny často navazují na mnohem starší vorové propusti.
U Bílého mlýna.
- středně náročný
- cca 1,2 m
- vlevo
- vlevo
Otevřít na mapy.com
- ·Nadmořská výška: cca 570 m n. m.
- ·První jez trasy, cca 8 km od Lipenské přehrady po proudu.
První jez, na který posádka narazí krátce po vyplutí z Vyššího Brodu. Přichází zlomyslně brzy — háček ještě hledá rytmus, zadák možná poprvé řídí naloženou loď. Jez je dlouhý, šikmý a kamenný. Vodácká propust leží u levého břehu; na vstupu je výraznější schod a na konci se může vytvořit vlna a zpětný proud. Kánoi je potřeba poslat do propusti rovně, nepřestat pádlovat a nedovolit, aby se otočila bokem.
Jez patřil k Bílému mlýnu, po kterém dodnes nese jméno. Mlýn měl vodní kolo a později turbínu; u objektu vznikla také malá vodní elektrárna.
Samotný jez si uchoval historickou, původně barokní konstrukci, byť byl opakovaně opravován. Je chráněn jako kulturní památka.
Typický „rozřazovací jez“. Kdo ho zvládne čistě, obvykle nabere sebevědomí. Kdo se převrátí, absolvuje během prvních minut celé vodácké školení — plavání, chytání pádel, vylévání lodi a lov sudu.
Herbertov.
- náročný
- cca 1,5 m
- dřevěná skluzavka v původní propusti
- vpravo (delší kvůli náhonu)
Otevřít na mapy.com
- ·Cca 3 km od Vyššího Brodu — první namáhavější sjezd na trase.
- ·Za jezem občerstvení U Tří Veverek (viz Rafťáci, 2006).
Technicky jeden z citlivějších jezů první etapy. Samotná koruna se běžně nesjíždí, pro vodáky slouží dřevěná skluzavka v prostoru původní propusti. Klíčové je nadjezí — část vody odchází vpravo do náhonu elektrárny, takže loď nesmíš nechat bez kontroly klesat k pravému břehu. Nájezd si připrav včas a udrž loď rovně.
Horní mlýn patřil k majetku vyšebrodského cisterciáckého kláštera.
Od roku 1911 zde Vltava poháněla hydroelektrárnu, která dodávala elektřinu železniční trati Certlov–Loučovice–Lipno. Mezi akcionáři elektrárny bylo i vyšebrodské opatství.
Osada Herbertov byla před druhou světovou válkou převážně německy osídlená. Po válce přišel odsun a omezení pohraničního pásma; osada tím výrazně ztratila původní význam.
Kousek pod Herbertovem se nachází známé občerstvení U Tří Veverek — natáčely se zde scény filmu Rafťáci, což z místa udělalo vodáckou filmovou zastávku.
Rožmberk.
- snadný
- kolem 1,4 m
- sportovní retardérka vpravo
- vpravo
Otevřít na mapy.com
- ·20 km od Vyššího Brodu — přirozený konec 1. dne plavby.
- ·Hrad Rožmberk nad městem je od 13. století, dnes ve správě NPÚ.
Scenérií jeden z nejhezčích jezů české Vltavy. Přijíždíš do historického městečka, nad řekou se zvedá hrad a jez uzavírá široké nadjezí přímo pod městem. Sjíždí se sportovní retardérovou propustí vpravo — nájezd je dobře čitelný, za obvyklého letního stavu jeden z příjemnějších jezů. Držet loď uprostřed propusti a pádlovat až do výjezdu.
Rožmberk vznikl ve 13. století na obchodní trase z českého vnitrozemí přes pohraničí k Linci. Řeka, brody, mlýny a pozdější jez byly součástí hospodářského zázemí města.
Hrad Rožmberk patří k nejstarším šlechtickým sídlům v jižních Čechách. Byl spojen s Vítkovci a následně s rodem Rožmberků; po vymření rodu přešlo panství v 17. století k Buquoyům.
Snadno tu přestaneš sledovat řeku a začneš sledovat hrad. V sezoně se navíc hromadí lodě — technicky jednoduchý jez se pak mění v dopravní uzel plný raftů a lidí čekajících na okamžik.
Pečkovský mlýn.
- středně náročný
- cca 1,8 m
- dlouhá retardérka vpravo
- vpravo, delší
Otevřít na mapy.com
- ·20 km bez jezu od Rožmberku — nejdelší úsek trasy.
- ·Papírna JIP Větřní patřila k největším v Rakousku-Uhersku.
Mohutnější průmyslový jez. Už z nadjezí působí jinak než romantické kamenné stupně v Krumlově — souvisí s rozsáhlým průmyslovým areálem ve Větřní. Sjíždí se dlouhou retardérovou propustí při pravém břehu; propust je poměrně hluboká a loď je v ní vedena mezi stěnami. Najíždět rovně, dodržovat odstup, nevjíždět bezprostředně za jinou lodí.
V roce 1867 zakoupil podnikatel Ignác Spiro Pečkovský mlýn a vybudoval zde brusírnu dřeva, později papírnu. Navázal na místní papírenskou tradici sahající nejméně do 16. století.
V roce 1911 byl ve větřínské továrně instalován parní rotační papírenský stroj, který byl podle regionálních historických pramenů v té době největší na světě.
Příjezd k Větřní je zvláštní kombinací přírody a průmyslové historie. Po kilometrech lesů a kempů se náhle objeví tovární areál, vysoké budovy, potrubí a betonový jez.
Konopa.
- středně náročný
- vpravo — bezpečnější držet spíše levější část
- vpravo
Otevřít na mapy.com
- ·Rekonstruován v roce 2020 — nová bezpečnější propust.
- ·Poslední jez před Českým Krumlovem, cca 3 km po proudu.
Leží těsně před Českým Krumlovem. Setkáš se s několika názvy: Konopa, U Papouščí skály nebo U Barevné skály. Propust je vpravo, ale bezpečnější bývá spíše její levá část, protože vpravo pod výjezdem mohou být kameny a šikmý zpětný proud. Jez byl v roce 2020 rekonstruován.
Název pravděpodobně odkazuje na místní průmyslovou minulost. V Novém Spolí fungovala přádelna lnu a konopí; podobné provozy využívaly vodu jako zdroj energie i k zpracování materiálu.
Přímé přiřazení názvu jezu ke konkrétní továrně není v pramenech úplně jednoznačné — ber to jako pravděpodobnou historickou souvislost.
Alternativní názvy Barevná / Papouščí skála souvisejí s výraznou skálou u řeky. Jakmile projedeš Konopu, jsi prakticky na prahu krumlovské civilizace — následuje Nové Spolí, kempy a první městská zástavba.
Na Rechlích.
- středně náročný
- cca 1,1 m
- dřevěná skluzavka v pravé propusti
- vpravo
Otevřít na mapy.com
- ·Krytá dřevěná lávka z roku 1798, dlouhá cca 102 metrů.
- ·Do centra Krumlova zbývá po proudu asi 2 km.
Nejde pouze o jez — je to celý historický technický celek: jez, propust a především mimořádně dlouhá krytá dřevěná lávka. Sjíždí se po dřevěné skluzavce v pravé propusti; před nájezdem srovnat loď, protože skluzavka není široká a proud může loď přitlačit ke straně.
„Rechle“ bývaly zařízení sloužící k zachytávání, usměrňování nebo evidenci plaveného dřeva. Název se často objevuje na místech spojených s voroplavbou.
Krumlovská lávka pochází ve své současné podobě z roku 1798 a patří k nejdelším krytým dřevěným lávkám tohoto typu. Je postavena šikmo přes Vltavu — kvůli směrování toku k bývalému náhonu papírny na Plešivci. Sama lávka měří přibližně 102 metrů.
Zakrytí konstrukce šindelovou střechou chránilo dřevo před počasím a výrazně prodloužilo životnost nosných trámů.
Projíždíš pod technickou památkou, která přímo kopíruje těleso jezu. Z lodi je dobře vidět, jak nezvykle šikmá a dlouhá lávka je — pravděpodobně nejzajímavější spojení historického mostu a jezu na celé trase.
U Liry.
- středně náročný
- kolem 1 m
- vlevo
- obtížnější, tradičně vpravo
Otevřít na mapy.com
- ·První ze tří městských jezů v Českém Krumlově.
- ·Zpětný válec pod jezem umí zaskočit i zkušené — nízké ≠ snadné.
První skutečně městský krumlovský jez. Řeka se vine mezi domy a nábřežími, na vodáky hledí lidé ze břehu. Sjíždí se levou propustí — pod ní se vytváří výraznější vlna a podle průtoku i válec, který loď zpomalí a může ji zalít. Otevřená kánoe potřebuje rovný nájezd a aktivní výjezd.
Název je spojen s objektem nebo někdejším podnikem v okolí jezu, nikoli s technickou konstrukcí. U historických názvů krumlovských jezů je běžné, že se odvozují od přilehlého domu, mlýna nebo hostince.
Jez je jen přibližně metr vysoký, takže působí neškodně. Právě nízké jezy ale umějí vytvořit kompaktní zpětný válec — výška sama o sobě neříká, zda bude sjezd suchý.
Mrázkův mlýn.
- středně náročný
- cca 1,5 m
- úzká retardérka vlevo
- vlevo
Otevřít na mapy.com
- ·První písemná zmínka mlýna: rok 1347 — starší než většina okolních domů.
- ·„Myší díra“ nad mlýnem je pěší zkratka, kterou se dá jez obejít.
Stojí v historickém centru pod kostelem svatého Víta. Sjíždí se poměrně úzkou retardérovou propustí vlevo. Za normální vody dobře zvládnutelné, ale propust je sevřená mezi zdmi — loď držet rovně a na konci pozor, aby ji proud nenatočil proti boční stěně.
Mrázkův mlýn je poprvé písemně připomínán už v roce 1347.
V letech 1613–1614 byl renesančně přestavěn a změnil se na papírnu. Později se zde objevily provozy spojené s barvením látek a valchováním sukna.
Dnešní jméno není středověké — objekt se začal označovat jako Mrázkův mlýn podle Josefa Mrázka, který jej vlastnil ve 20. letech 20. století.
Nad mlýnem existuje známá pěší zkratka „Myší díra“. Při vhodné logistice lze v tomto místě loď vytáhnout a část říčního oblouku obejít. Většina posádek ale pokračuje po vodě přes Mrázkův mlýn a Jelení lávku.
U Jelení lávky.
- snadný
- cca 1,5 m
- vlevo, plastové kartáče
- vlevo
Otevřít na mapy.com
- ·Rekonstruován 2012 — kartáčové kroky umožnily migraci ryb.
- ·Zámecká věž nad jezem — nejfotografovanější vodácké místo Krumlova.
Poslední krumlovský jez v působivé kulise pod hradním a zámeckým areálem. Současná propust je široká, má plastové kartáče — ty zpomalují loď, pomáhají překonat výškový rozdíl a zároveň umožňují migraci ryb. Za nižší vody se po kartáčích loď spíše pomalu sesouvá.
Jez prošel zásadní rekonstrukcí v roce 2012. Část vodáků si stěžovala, že nový sjezd je proti původnímu jezu „nudný“; vodohospodáři zdůrazňovali vyšší bezpečnost a lepší průchodnost pro ryby.
Vpravo od jezu odbočuje přibližně 140 metrů dlouhý náhon ke Krumlovskému mlýnu — spolu s řekou vytváří malý ostrov. Mlýn pod hradem patří k nejstarším hospodářským objektům města.
Patrně nejfotografovanější vodácké místo Krumlova. Paradoxně je současný sjezd technicky jeden z nejmírnějších — největší riziko představují kolize mezi loděmi, když lidé vjíždějí do propusti příliš rychle za sebou.
Zlatá Koruna.
- středně náročný
- cca 1,6 m
- sportovní retardérka vpravo
- vpravo
Otevřít na mapy.com
- ·13 km od Krumlova — přirozený konec 3.–4. dne plavby.
- ·Cisterciácký klášter ze 13. století jen 5 minut chůze od řeky.
Uzavírá klasickou trasu z Vyššího Brodu. Leží krátce před vodáckými kempy a obvyklými výstupními místy. Sjíždí se dlouhou sportovní retardérovou propustí vpravo — nájezd je dobře viditelný, ale ke správnému břehu je potřeba připlout včas. V propusti loď rovně, odstup od předchozí posádky, pádlovat až do klidné vody.
Náhon je veden vlevo k někdejšímu mlýnskému provozu. Místo historicky souviselo s hospodářským zázemím cisterciáckého kláštera Zlatá Koruna, založeného ve 13. století.
Kláštery obvykle budovaly promyšlené systémy vodního hospodářství — mlýny, náhony, rybníky a zavlažovací kanály byly důležitou součástí jejich ekonomiky.
Z lodi samotný klášterní areál neuvidíš v celé kráse, ale nachází se jen několik minut chůze od řeky.
Zlatá Koruna má atmosféru jasného cíle: z Vyššího Brodu je to přibližně 50 km, poblíž jsou kempy a výstupní místa, silniční i železniční spojení. Za zády máš Rožmberk, Krumlov a všech deset hlavních jezů.
Deset jezů,
padesát kilometrů,
jeden klášter.
Zlatá Koruna je přirozený konec: řeka je splavná i dál do Boršova, ale tady má trasa jasnou tečku. Za sebou máš Rožmberk, Krumlov, všechny hlavní šlajsny a mokré nohy. Před sebou pivo a vlak zpátky.