Píšeme si sem, ať nezapomeneme. Občas i pro toho, kdo si náhodou přijde přečíst.
Vyzpovídali jsme se sami. Bez pauz, bez korekce, bez PR verze.
Proč Turkoviny a proč právě teď?
Protože poznámky žijí ve třech aplikacích, nikdo v nich nic nenajde a hlavně my ne. Papírové noviny to řeší už dvě stě let: sepsat, vytisknout, zapomenout, listovat. Chtěli jsme to samé, jen na webu.
Proč to není blog?
Blog je pořád spojený s tím, že se snažíte někoho oslovit. Tady je jedna publikace, kterou děláme v první řadě pro sebe. Když ji čte i někdo jiný, tím lépe.
Bude se tu prodávat?
Ne. Když bude někdo chtít spolupracovat, najde nás jinde. Turkoviny jsou zóna bez konverzí.
Kdo z rodiny píše nejvíc?
Kdo má zrovna co říct. Tomáš víc dlouhých textů, zbytek rodiny víc krátkých zápisků a fotek. Nedělíme podle rubrik — dělíme podle nálady.
Uvidíme na webu jména a fotky?
Postupně možná ano, možná ne. Zatím nám vyhovuje kolektivní hlas. Píšeme společně jako Turkovi.
Vznikla první stránka na WordPressu, se kterou se rvalo déle, než trvala olympiáda.
Tomáš odešel z korporátu do vlastního. Od té doby už jen sem tam zpátky na projektu.
audit-ppc.cz — Tomáš začal systematicky auditovat cizí kampaně. Nakonec z toho žijeme.
Karavan. Odteď se jezdí i tam, kam z Prahy nikdo nechce.
aiwebik.cz — pomáháme dělat weby, které stojí za pár korun a fungují.
Turkoviny. Konečně místo, které patří nám a nemá klienta ani KPI.
Nejlepší zpětné vazby jsou od lidí, co web fakt otevřeli. Klidně jednou větou.