netradiční
Na svatého Martina se obvykle peče husa a podává se se zelím a knedlíkem. My jsme letos udělali husu načerno, jako se dělá zajíc. Husa se pět hodin pomalu peče v pekáči s kořenovou zeleninou, špekem, červeným vínem a vývarem. Z výpeku pak uděláme omáčku s rybízovým džemem a povidly a zahustíme ji perníkem. Je to kalorická bomba, ale jednou za rok si ji rádi dáme.
1 kg husích prsou
s kostí
140 °C, 5 až 8 h
pak 160 °C, 20 min
z výpeku
s džemem, povidly a perníkem
bramborový knedlík
a červené kysané zelí
Výchozí množství je na kilo masa. My jsme pekli husí prsa s kostí, stejně dobře poslouží celá husa nebo husí čtvrtky. Pro větší husu nastavte váhu a suroviny se přepočítají.
1 kg
Suroviny se přepočítají podle váhy masa. Kusy, kuličky, listy a lžíce zaokrouhlujeme nahoru na celé, celer na čtvrtky bulvy. Čas v troubě se nepřepočítává, větší husa se peče déle, až 8 hodin.
Husí prsa s kostí
jde i celá husa nebo husí čtvrtky
Špek
podle chuti
Máslo
do pekáče a do omáčky
Cibule bílá
Cibule červená
Mrkev
Petržel
Celer
Celý pepř
Jalovec
Nové koření
Bobkový list
Tymián
ideálně čerstvý, jde i sušený
Sůl
slanou chuť dodá hlavně špek
Sušený česnek
nemusí být
Drcený pepř
Červené víno
a trochu navíc, kdyby byla omáčka moc sladká
Vývar
Voda
do výpeku
Rybízový džem
Švestková povidla
Perník na strouhání
na zahuštění omáčky
Husa se peče dlouho a pomalu pod poklicí a každou půlhodinu ji přeléváme výpekem. Křupavou kůrčičku dostane až na konci, když ji dopečeme odkrytou. Mezitím na plotně vaříme výpek na omáčku.
01
Obě cibule, mrkev, petržel a celer oloupeme a nakrájíme na malé kostičky. My jsme zeleninu dali do pekáče syrovou.
Kdo chce omáčku tmavší, osmahne zeleninu předem na lžíci másla trochu dotmava. Nesmí se ale spálit, jinak omáčka zhořkne.


02
Pepř, jalovec, nové koření, bobkový list a tymián dáme do sítka na koření. Sítko se pak z výpeku snadno vyndá a kuličky nemusíme lovit.
Špek nakrájíme na kostky. Na kilo masa ho dáváme 100 až 150 g, podle chuti.




03
Z husy obereme zbytky peří a trochu ji osolíme a opepříme. Opravdu jen trochu, slanou chuť dodá špek.

04
Do velkého pekáče dáme lžíci až dvě másla a na ně položíme husu prsy dolů. Obložíme ji zeleninou a mezi zeleninu rozsypeme špek. Sítko s kořením vložíme do pekáče a přidáme špetku sušeného česneku.


05
Husu zalijeme 300 ml červeného vína a 300 ml vývaru. Množství platí na kilo masa. Když je husa větší, tekutiny přepočítáme ve stejném poměru.



06
Pekáč přiklopíme a dáme do předehřáté trouby na 140 °C. Pečeme nejméně 5 hodin, větší husu klidně i 8 hodin. Záleží vždycky na troubě a na velikosti husy.
Každou půlhodinu husu přelijeme výpekem.

07
Zhruba v polovině času husu obrátíme prsy nahoru. Pečeme dál přiklopenou a průběžně ji přeléváme výpekem.


08
Po uplynutí času husu vyndáme a výpek přelijeme do hrnce. Husu vrátíme do pekáče s trochou zeleniny a pečeme ji odkrytou na 160 °C ještě asi 20 minut, aby měla křupavou kůrčičku.



09
Mezitím do výpeku přilijeme asi 50 ml vody a vaříme ho zprudka asi 20 minut, tedy zhruba stejně dlouho, jako se dopéká husa.
Kdo nechce omáčku tak tučnou, může před mixováním opatrně odebrat část vypečeného tuku. My jsme ho odlili do hrnku.


10
Výpek rozmixujeme ponorným mixérem přímo v hrnci, nebo ho slijeme do mixéru. Potom omáčku propasírujeme přes cedník.
Když je omáčka moc vodnatá, necháme ji na mírném ohni zredukovat.



11
Do omáčky přidáme 3 lžíce rybízového džemu a 2 lžíce švestkových povidel. Když je omáčka moc sladká, přilijeme trochu červeného vína. Dochutíme solí a drceným pepřem a chvíli povaříme.




12
Omáčku zahustíme nastrouhaným perníkem. Sypeme ho po troškách, dokud nemá omáčka hustotu, jakou chceme. Nakonec v ní rozmícháme lžíci másla. Omáčka už se přitom nesmí vařit.




Husu podáváme s bramborovým knedlíkem a červeným kysaným zelím. Zelí je z Podkrkonoší, koupili jsme ho v Jablonci nad Nisou. Ke sladší omáčce se kyselé zelí hodí.
Husu můžeme nasolit den předem.
Když husu osolíme už den předem, bude křehčí.
Čas v troubě je jen orientační.
Husa je hotová, až je maso měkké. Menší prsa stačí po pěti hodinách, celá větší husa potřebuje i osm.
Tekutiny přepočítáme podle váhy.
Na kilo masa dáváme 300 ml vína a 300 ml vývaru. Na dvoukilovou husu dáme dvojnásobek.
Tuk můžeme z výpeku odebrat.
Husa pustí hodně tuku. Když ho před mixováním část odebereme, omáčka nebude tak těžká.
Sladkost vyrovnáme vínem.
Džem a povidla jsou sladké. Když je omáčka moc sladká, přilijeme trochu červeného vína a chvíli povaříme.
Máslo přidáváme až na konci.
Lžíci másla rozmícháme v omáčce, až když se nevaří. Omáčka se pak leskne a je jemnější.
Svatý Martin se narodil v roce 316 nebo 317 v Sabarii, dnešním Szombathely v Maďarsku, a byl římským vojákem. Podle legendy se u městské brány v Amiensu rozdělil o plášť s promrzlým žebrákem: rozťal ho mečem napůl a jednu polovinu mu dal. Později se stal biskupem v Tours. Zemřel 8. listopadu 397 a pohřbili ho 11. listopadu. Ten den má svátek.
Husy prozradily, kde se Martin schovává.
Podle legendy se Martin nechtěl stát biskupem v Tours a schoval se v husinci. Husy ale kejhaly tak, že ho prozradily. Biskupem se stal kolem roku 370 a husy podle legendy skončily na pekáči.
Na Martina končil hospodářský rok.
Kolem svatého Martina končila pastva a práce na poli. Odváděly se dávky vrchnosti, čeleď končila službu a dostala výplatu. Husy byly po létě vykrmené, a tak se hodovalo.
Po Martinovi začínal půst před Vánoci.
Biskup Perpetuus z Tours určil 11. listopad jako začátek čtyřicetidenního půstu před Vánoci. Svatomartinská hostina byla poslední velké jídlo před ním. Půst se později zkrátil na advent, hodování na Martina zůstalo.
K huse patří nové víno.
Na Martina se ochutnávalo první víno z nové úrody a vinaři z něj odváděli dávky vrchnosti. Dnes se svatomartinské víno otevírá 11. 11. v 11 hodin 11 minut.
Podle pranostiky přijíždí Martin na bílém koni, to znamená s prvním sněhem. Delší verze zní: Přijede-li Martin na bílém koni, metelice za metelicí se honí.
Na Martina se peklo i sladké pečivo, martinské rohlíčky nebo podkovy. Plnily se mákem, povidly, ořechy nebo perníkem.