Základní údaje.
Trvanlivý salám je masný výrobek, který vydrží aspoň 21 dní při 20 °C. Česká vyhláška zná 8 trvanlivých salámů a pro každý určuje suroviny, vzhled na řezu, chuť, nejmenší množství masa a nejvyšší podíl tuku. Fermentované, tedy syrové, kvašené a sušené, jsou Poličan, Herkules, lovecký salám, paprikáš, dunajská klobása. Tepelně opracované a pak sušené jsou Vysočina, turistický salám, selský salám. Uherák ve vyhlášce není. Všechny se dělají jen z hovězího a vepřového masa, bez strojně odděleného masa a cizích bílkovin. Nejvíc masných výrobků v Česku prodávaly v roce 2019 Kostelecké uzeniny, za největšího výrobce trvanlivých salámů se označuje Krahulík z Krahulčí.
Fermentované, tepelně opracované a uherák.
Co se smí prodávat jako trvanlivý salám, určuje vyhláška č. 69/2016 Sb. o masných výrobcích. Dělí trvanlivé salámy na dvě skupiny podle toho, jestli se maso tepelně opracuje.
Tepelně opracovaný trvanlivý salám se nejdřív prohřeje tak, aby to ve všech částech odpovídalo 70 °C po dobu deseti minut. Potom zraje, udí se nebo suší, dokud aktivita vody neklesne nejvýš na 0,93. Aktivita vody říká, kolik vody v potravině mají k dispozici mikroby. Patří sem Vysočina, turistický salám, selský salám.
Fermentovaný salám se tepelně neopracuje. Syrové maso kvasí, zraje, suší se a obvykle i udí. Do konce roku 2025 musel i on mít aktivitu vody nejvýš 0,93. Od roku 2026 vyhláška místo toho chce, aby v něm nemohla růst bakterie Listeria monocytogenes. Patří sem Poličan, Herkules, lovecký salám, paprikáš, dunajská klobása.
Názvy z vyhlášky jsou chráněné. Salám, který nesplní požadavky, se nesmí jmenovat Poličan nebo Vysočina. Uherský salám ve vyhlášce není, takže pro uherák žádné zákonné minimum masa ani tuku neplatí. Plíseň na povrchu vyhláška zakazuje, s výjimkou ušlechtilých plísní, které k výrobku patří. To je případ uheráku.

Kostelecký uherák. Na čele je vidět vrstva bílé plísně.

Vysočina od Kmotru ve vakuu.
Maso, voda a sušina.
Na balení loveckého salámu stojí třeba „100 g výrobku ze 140 g masa“. Není to chyba. Salám při sušení ztratí velkou část vody a evropské nařízení o označování potravin chce, aby se u takových výrobků uvádělo, kolik masa se spotřebovalo na 100 g hotového výrobku.
Od 1. ledna 2026 platí novela vyhlášky, která poprvé stanoví nejmenší obsah masa: 115 g u Vysočiny, turistického a selského salámu, 120 g u Herkulesu a 125 g u Poličanu, loveckého, paprikáše a dunajské klobásy. Dřív vyhláška hlídala čistou svalovou bílkovinu, tedy bílkovinu ze svaloviny bez kolagenu z kůží a šlach. Poličan jí musel mít nejméně 16 %, lovecký 15 %, Vysočina 13 %. Podle starých pravidel se smí vyrábět do 1. ledna 2027.
Kolik vody salám ztratí, ukazuje pokusná výroba Poličanu na veterinární univerzitě v Brně. Za 30 dní stoupl podíl sušiny z 50,8 na 73,5 %. Salám tedy ztratil zhruba třetinu hmotnosti.

Etiketa Herkulesu: na 100 g výrobku 130 g vepřového a 10 g hovězího masa. Vyrábí Krahulík z Krahulčí.

Lovecký salám privátní značky Jarmark, který vyrábí Kmotr. Na etiketě je 140 g masa na 100 g výrobku.
Zrnění, fermentace, uzení a sušení.
Fermentovaný salám se dělá ze syrového masa. Chrání ho sůl, dusitany, kyselina, kterou vyrobí bakterie, a to, že vyschne. Postup u loveckého salámu popisuje specifikace tradičního loveckého, u Poličanu pokusná výroba v Brně.
Zrnění
Zmrazené hovězí, vepřové a sádlo se nakrájí na zrna. U loveckého 3 až 5 mm.
Míchání
K masu se přidá dusitanová solicí směs, koření, trochu cukru a startovací kultura bakterií mléčného kvašení.
Narážení
Dílo se narazí do kolagenových nebo fibrózních střívek. Lovecký se lisuje do tvaru plochého hranolu.
Fermentace
Bakterie první dny při 24 až 27 °C a vysoké vlhkosti mění cukr na kyselinu mléčnou. pH klesne asi z 5,9 na 5,0 až 5,2.
Uzení
Lovecký se asi týden udí studeným kouřem do zhruba 24 °C.
Sušení a zrání
Salám schne při 11 až 16 °C a postupně nižší vlhkosti. Lovecký asi dva týdny, Poličan zraje celkem kolem 30 dní.
Poličan v pokusné výrobě zrál 30 dní
Do pokusného Poličanu šlo 63 % libového vepřového masa, 33 % hřbetního sádla a jen 4 % hovězího. K tomu dextróza, startovací kultura a dusitanová solicí směs. Dílo se narazilo do fibrózních střívek o průměru 55 mm. První týden kvasil salám při 24 °C a vlhkosti 94 %, pak při 16 °C a vlhkosti pod 80 %. pH kleslo z 5,93 na 5,04, takže salám zkysl. Odtud ta „příjemně nakyslá chuť“, kterou vyhláška u fermentovaných salámů chce.

Salámy zrají zavěšené ve sklepě. Tenhle je v italském Piemontu.
Poličan, Herkules, lovecký a další.
U každého druhu uvádíme zákonné minimum masa, nejvyšší podíl tuku a největší zrno na řezu. Popis řezu a chuti je zkrácený z vyhlášky. Uherák má kartu taky, i když ve vyhlášce není.

Poličan
- 125 g
- 50 %
- 3 mm
Řez: Řez lesklý a hladký, růžově červený, jemné zrnění.
Chuť: Aromatická po kouři, mírně slaná, výrazněji kořeněná, příjemně nakyslá.
Vyvinuli ho v masném závodě Pejskar v Polici nad Metují pod vedením mistra řezníka Vendelína Kulicha. Na trh šel v roce 1977, kdy byl nedostatek uherského salámu. Jméno má po Polici, ne po Poličce. Na Slovensku se podle stejné technologie dělal salám Nitran.

Herkules
- 120 g
- 50 %
- 3 mm
Řez: Řez lesklý a hladký, růžově červený, jemné zrnění.
Chuť: Aromatická po kouři, průměrně až výrazně slaná, výrazněji kořeněná, příjemně nakyslá.
Vyrábí se v Československu od 70. let. Od začátku se k jeho fermentaci používaly startovací kultury.

Lovecký salám
- 125 g
- 50 %
- 5 mm
Řez: Mozaika bez shluků tuku a libového masa. Uprostřed sytěji růžová, k okrajům tmavší, tuková zrna světlá.
Chuť: Výrazná po uzení, ostřeji kořeněná a slaná, příjemně nakyslá.
Dělá se od začátku 20. století, původně hlavně v zimě. Od roku 2011 je zaručenou tradiční specialitou EU. Má tvar plochého hranolu.

Paprikáš
- 125 g
- 50 %
- 5 mm
Řez: Mozaika bez shluků. Libová zrna sytěji růžová až červená po paprice, tuková světlá.
Chuť: Výrazná po paprice, výrazně kořeněná, průměrně až výrazně slaná, příjemně nakyslá.
Dunajská klobása
- 125 g
- 55 %
- 6 mm
Řez: Růžově červená, bez zaschlého kroužku pod obalem.
Chuť: Aromatická, výrazně kořeněná po paprice, průměrně až výrazně slaná.

Vysočina
- 115 g
- 50 %
- 2 mm
Řez: Velmi jemná mozaika, tmavěji růžová, řez lesklý, k okraji tmavší.
Chuť: Aromatická po uzení, přiměřeně slaná a kořeněná, na skusu hutná.
Vznikla v 60. letech v Hodicích na Vysočině.

Turistický salám
- 115 g
- 40 %
- 6 mm
Řez: Řez lesklý a hladký, masově růžový, k okraji tmavší.
Chuť: Aromatická až intenzivní po uzení, přiměřeně slaná a kořeněná.
Na pultech je od poloviny 20. století. Dřív se dělal i s bílou plísní na povrchu, ta verze se už nevyrábí.
Selský salám
- 115 g
- 50 %
- 6 mm
Řez: Nepravidelná mozaika libových a tučných zrn, zaschlý kroužek pod obalem do 3 mm.
Chuť: Přiměřená po koření a uzení, na skusu vláčný.

Uherský salám (uherák)
- -
- -
- -
Řez: Jemná mozaika. Na povrchu ušlechtilá bílá plíseň.
Chuť: Zákonné smyslové požadavky nemá.
Vzorem jsou maďarské zimní salámy ze Segedína a Budapešti. Název Szegedi szalámi je v EU chráněný od roku 2007 a smí se používat jen pro salám ze Segedína. Český uherák vyhláška neupravuje, takže pro něj neplatí žádné minimum masa.
Maso, tuk, bílkovina a zrno.
Tabulka ukazuje všech osm salámů z vyhlášky. Sloupec s bílkovinou platil do konce roku 2025, sloupec s masem platí od roku 2026.
| Salám | Skupina | Maso min. na 100 g | Tuk max. | Bílkovina min. do 2025 | Zrno do |
|---|---|---|---|---|---|
| Poličan | fermentovaný | 125 g | 50 % | 16 % | 3 mm |
| Herkules | fermentovaný | 120 g | 50 % | 14 % | 3 mm |
| Lovecký salám | fermentovaný | 125 g | 50 % | 15 % | 5 mm |
| Paprikáš | fermentovaný | 125 g | 50 % | 14 % | 5 mm |
| Dunajská klobása | fermentovaný | 125 g | 55 % | 14 % | 6 mm |
| Vysočina | tepelně opracovaný | 115 g | 50 % | 13 % | 2 mm |
| Turistický salám | tepelně opracovaný | 115 g | 40 % | 14 % | 6 mm |
| Selský salám | tepelně opracovaný | 115 g | 50 % | 13 % | 6 mm |
Na řezu se salámy liší hlavně velikostí zrna
Nejjemnější je Vysočina, zrna má převážně do 2 mm. Poličan a Herkules mají jemné zrnění do 3 mm, lovecký a paprikáš do 5 mm. Nejhrubší mozaiku smí mít selský a turistický salám a dunajská klobása, do 6 mm.
Vysočina
Poličan
Herkules
Lovecký salám
Paprikáš
Dunajská klobása
Turistický salám
Selský salám
Tehdy, dnes a zákonné minimum.
Za socialismu určovaly složení salámů závazné normy. Od 1. ledna 1977 platil soubor norem, mimo jiné ČSN 57 7269 pro lovecký salám. Na 100 kg loveckého se podle ní dávalo 45 kg hovězího, 45 kg libového a 70 kg tučného vepřového, celkem 160 kg masa. Poličan měl 154 g masa na 100 g, trvanlivý turistický salám 133 g a sušil se 15 dní. Na Vysočinu šlo 81 kg vepřového a 40 kg hovězího, k tomu 17 kg hřbetního sádla.
V 90. letech závazné normy skončily a receptury si určují výrobci. Na etiketách v roce 2019 měl lovecký 124 až 155 g masa, většina Poličanů kolem 130 g, nejméně 114 g. Turistický salám měl většinou 110 až 120 g. U Vysočiny je to naopak: většina dnešních má stejně nebo víc masa než ta socialistická. Některé ale jen 100 g.
Tvar, suroviny a výroba.
Lovecký salám je jediný český trvanlivý salám, který má ochranu Evropské unie. Česko a Slovensko ho v roce 2011 zapsaly jako zaručenou tradiční specialitu. V roce 2017 přibyl přívlastek a výhrada názvu, takže chráněný je dnes název Tradiční lovecký salám, slovensky Tradičná lovecká saláma.
Specifikace přesně popisuje suroviny i postup. Salám je plochý hranol dlouhý asi 40 cm. Zrní se na 3 až 5 mm, tvaruje se 24 až 48 hodin při 2 až 4 °C, asi týden se udí studeným kouřem a dva týdny suší. Během sušení nesmí zplesnivět. Běžný lovecký salám z obchodu musí splnit jen českou vyhlášku, ne tuhle specifikaci.
- Tvar
- plochý hranol
- Průměr střívka
- 50 až 55 mm
- Délka
- asi 40 cm
- Obal
- kolagenový
- Aktivita vody
- nejvýše 0,93
- pH
- pod 5,5
- Čistá svalová bílkovina
- nejméně 15 %
- Tuk
- nejvýše 45 %
- Sůl
- nejvýše 4,2 %
Na 100 kg salámu jde 160 kg masa a sádla
- Hovězí maso do 10 % tuku: 5 kg
- Vepřové maso do 20 % tuku: 75 kg
- Vepřový výřez do 30 % tuku: 10 kg
- Vepřový výřez do 50 % tuku: 50 kg
- Vepřové sádlo: 20 kg
K tomu dusitanová solicí směs 3,4 kg, pepř 0,35 kg, cukr 0,3 kg, česnek 0,08 kg, hřebíček 0,04 kg, antioxidant a startovací kultury.

Lovecký salám Kmotr z Kroměříže ve vakuu.

Lovecký salám na řezu. Světlá tuková zrna v růžovém libovém mase.
Poličan, Vysočina a uherák.
Nejznámější příběh má Poličan. V 70. letech byl v Československu nedostatek trvanlivého salámu uherského typu a masný závod Pejskar v Polici nad Metují dostal za úkol vyvinout náhradu. Vývoj vedl mistr řezník Vendelín Kulich a trval přes dva roky. Poličan šel na trh v roce 1977. Podle normy se dělal z hovězího zadního, vepřové kýty a hřbetního sádla, udil se studeným kouřem a zrál čtyři týdny. Kulich pak učil řezníky po celé republice. Na Slovensku se podle stejné technologie dělal salám Nitran. Jméno má Poličan po Polici, ne po Poličce.
Vysočina vznikla v 60. letech v Hodicích na Vysočině. Značka Vysočina Hodice dnes patří Krahulíku. Herkules se v Československu vyrábí od 70. let. Lovecký salám se dělal už na začátku 20. století, původně hlavně v zimě.
Uherák má vzor v maďarských zimních salámech. Nejznámější je Pick ze Segedína. Název Szegedi szalámi je od roku 2007 v EU chráněný a smí ho nést jen salám vyrobený v Segedíně.
Začíná historie dnešních Kosteleckých uzenin.
Lovecký salám je popsaný v příručce Technologie masného průmyslu.
V Hodicích na Vysočině vzniká salám Vysočina.
Začíná se vyrábět Herkules.
Na trh jde Poličan z Police nad Metují. Od 1. ledna platí normy, mimo jiné ČSN 57 7269 pro lovecký salám.
Závazné normy končí, receptury si určují výrobci.
Szegedi szalámi se v EU stává chráněným označením původu.
Lovecký salám je zapsaný jako zaručená tradiční specialita EU.
Platí vyhláška 69/2016 Sb. s minimem čisté svalové bílkoviny pro osm trvanlivých salámů.
Nový zápis s přívlastkem Tradiční lovecký salám a s výhradou názvu.
Novela vyhlášky místo bílkoviny stanoví minimum masa, 115 až 125 g na 100 g salámu.
1. ledna končí přechodné období, do té doby se smí vyrábět podle starých pravidel.

Polický uherák od firmy Pejskar. Bílý povrch může být plíseň, ale u některých uheráků je to jen barvená fólie.

Pult maďarské firmy Pick v Centrální tržnici v Budapešti.

Maďarské salámy na řezu. Vlevo jemná mozaika segedínského, vpravo hrubší a oranžovější.
Kostelec, Krahulčí, Kroměříž a Police.
Tři velcí výrobci trvanlivých salámů patří do skupiny Agrofert: Kostelecké uzeniny, Krahulík a Kmotr. Krahulík o sobě ve výroční zprávě píše, že je největší výrobce trvanlivých salámů v Česku. Agrofert zase u Kmotru uvádí, že vyrábí největší objem fermentovaných salámů v zemi. Samostatná statistika jen pro trvanlivé salámy se nevydává, takže se to nedá rozsoudit.
Kostelecké uzeniny a.s.
- Vlastník:
- Agrofert, od roku 2007
- Trvanlivé salámy:
- Kostelecký uherák s ušlechtilou plísní, Poličan, lovecký salám
V žebříčku prodeje masných výrobků za rok 2019 první. V roce 2024 tržby z vlastních výrobků 6,58 mld. Kč, 1 335 zaměstnanců, export 1,17 mld. Kč, z toho 76 % na Slovensko.
Krahulík - Masozávod Krahulčí a.s.
- Vlastník:
- Agrofert
- Trvanlivé salámy:
- značky Krahulík a Vysočina Hodice: Vysočina, Herkules, Poličan, lovecký salám, i privátní značky obchodů
O sobě píše, že je největší výrobce trvanlivých salámů v Česku. V roce 2024 tržby 1,75 mld. Kč, přes 460 zaměstnanců.
Kmotr - Masna Kroměříž a.s.
- Vlastník:
- Agrofert
- Trvanlivé salámy:
- Lovecký, Herkules, Poličan, Paprikáš, Vysočina
Podle skupiny Agrofert vyrábí největší objem trvanlivých fermentovaných salámů v zemi. Vyváží na Slovensko, do Polska a Maďarska.
MP Krásno a.s.
- Vlastník:
- rodinná firma Karla Pilčíka
- Trvanlivé salámy:
- trvanlivé salámy včetně Poličanu
V roce 2019 druhý největší prodejce masných výrobků v Česku.
Pejskar & spol.
- Trvanlivé salámy:
- Poličan, Polický uherák
Tady vznikl Poličan. V roce 2013 patřil mezi pět největších výrobců trvanlivých salámů.
Maso Uzeniny Polička a.s.
- Trvanlivé salámy:
- lovecký salám
Pozor na záměnu: s Poličanem nemá nic společného.
Steinhauser s.r.o.
- Vlastník:
- rodinná firma
- Trvanlivé salámy:
- Vysočina
Deset největších prodejců masných výrobků v roce 2019
Pořadí sestavil Český svaz zpracovatelů masa podle prodeje všech masných výrobků na českém trhu, nejen salámů. Zahrnuje jen firmy, které hlásí data Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu. Novější pořadí svaz v textové podobě nezveřejnil.
- 1.Kostelecké uzeniny
- 2.MP Krásno
- 3.Krahulík - Masozávod Krahulčí
- 4.Uzeniny Příbram
- 5.Prantl Masný průmysl
- 6.Pejskar & spol.
- 7.Skaličan
- 8.Maso Uzeniny Písek
- 9.Steinhauser
- 10.Váhala a spol.

Areál Kosteleckých uzenin v Kostelci u Jihlavy, 2025.

Poličan z řady Premium Kosteleckých uzenin.

Turistický salám krájený ve vaničce, podle etikety od Uzenin Příbram.
Uheráky, Vysočiny, lovecké a Poličany.
Trvanlivé salámy pravidelně testuje spotřebitelská organizace dTest. Měří obsah masa, tuk, sůl a aktivitu vody a porovnává je s etiketou a vyhláškou. Výsledky ze starších let platí pro tehdejší výrobky, receptury se mezitím mohly změnit.
2025
Uherské salámy, dTest
- Průměrně 150 g masa na 100 g salámu, nejlepší vzorek 167 g.
- Tři krájené salámy měly méně masa, než sliboval obal: Kostelecký uherák, Pikok Pure Uherák z Lidlu a Davelský uherský salám z Rohlíku. Nejhorší sliboval 140 g a měl 123 g.
- Písecký a Polický uherák neměly plíseň. Bílý povrch byla jen barvená fólie.
- Na třech maďarských salámech byla nevhodná plíseň, která může tvořit ochratoxin A.
- V chuti vyhrály maďarské originály.
2019
Vysočina, dTest
- Tři celé salámy byly málo vysušené a překročily limit aktivity vody: Bivoj, Penny Řezníkův talíř a Steinhauser.
- Krahulík Vysočina Hodice 1967 sliboval 133 g masa na 100 g, laboratoř naměřila 116 g.
- Zbylých 16 vzorků odpovídalo etiketě.
2015
Lovecké salámy, dTest
- Tři neprošly kvůli nízkému obsahu čisté svalové bílkoviny: Masokombinát Polička z Albertu, Krahulík Lovecký a Aro Lovecký salám z Makra.
- Salám z Poličky navíc překročil limit 50 % tuku.
- Nejlépe dopadl Kostelecký lovecký salám.
2013
Poličany, dTest
- Požadavek na nejméně 16 % čisté svalové bílkoviny splnilo jen sedm.
- Nejhorší byl krájený Korrekt Poličan z Globusu s 11,89 %, krájený Tesco Poličan měl 13,66 %.
Inspekce našla šizenou Vysočinu i v roce 2025
Státní zemědělská a potravinářská inspekce v říjnu 2025 zveřejnila, že krájená Vysočina Krahulík 100 g z prodejny v Moravských Budějovicích měla podstatně méně masa, než stálo na obalu. Při kontrole Vysočin v roce 2011 nevyhovělo pět z deseti vzorků, mimo jiné kvůli strojně oddělenému masu a vysoké aktivitě vody.

Krájený Herkules. Vyhláška u něj chce jemné zrnění, převážně do 3 mm.

Uherák na rohlíku s máslem a na chlebu.

Plátky Vysočiny. Má nejjemnější zrno ze všech, podle vyhlášky převážně do 2 mm.
Uherák, Poličan, lovecký a Herkules.
Ceny jsme porovnali na Rohlik.cz v polovině listopadu 2026. Nejdražší je originální maďarský Pick, krájený přes tisíc korun za kilogram. Český uherák stojí kolem 600 Kč/kg, krájený lovecký nebo Herkules ve 75gramovém balení kolem 400 Kč/kg. Celý lovecký salám vyjde na kilogram nejlevněji. Krájené salámy v malém balení jsou na kilogram výrazně dražší než celé.
- Pick uherský salám krájený · 70 g
- Pick uherský salám celý · asi 430 g
- Kostelecký uherák krájený · 100 g
- Rohlik.cz Poličan · asi 110 g · v akci
- Kmotr Lovecký krájený · 75 g
- Kmotr Herkules krájený · 75 g
- Davelský turistický salám krájený · 100 g
- Dacello Lovecký celý · 500 g · v akci
Etiketa, plíseň a krájení.
- Na etiketě hledejte větu „na 100 g výrobku bylo použito … g masa“. Poličan a lovecký musí mít od roku 2026 aspoň 125 g, Herkules 120 g, Vysočina 115 g.
- Strojně oddělené maso, maso jiných zvířat než hovězího a vepřového ani rostlinné bílkoviny do salámů z vyhlášky nepatří. Když je ve složení najdete, nejde o Poličan ani lovecký podle vyhlášky.
- U uheráku zkontrolujte, jestli je bílý povrch plíseň, nebo jen barvená fólie.
- Celý salám bývá na kilogram levnější než krájený. V testu uheráků měly méně masa, než slibovaly, jen krájené výrobky.
- Tradiční lovecký salám s tímhle přesným názvem musí splnit specifikaci EU: tuk nejvýš 45 %, sůl nejvýš 4,2 %.
- Nakrájený salám z pultu bez obalu se má podle vyhlášky prodat nejpozději druhý den.

Plátky paprikáše. Libová zrna jsou červená po paprice.

Tenký uherák s ušlechtilou bílou plísní, podle popisu z Kostelce u Jihlavy.
Otázky a odpovědi.
Při sušení salám ztratí velkou část vody. Na etiketě se proto uvádí, kolik syrového masa se spotřebovalo na 100 g hotového výrobku. Proto bývá číslo větší než 100.
Ne. Poličan vznikl v Polici nad Metují ve firmě Pejskar a jméno má po Polici. Masný závod v Poličce s ním nemá nic společného.
Vysočina se tepelně opracuje, aspoň na 70 °C po deset minut, a pak zraje, udí se nebo suší. Poličan se tepelně neopracuje, kvasí a zraje syrový. Vysočina má taky jemnější zrno, do 2 mm, a nižší minimum masa, 115 g proti 125 g.
Ano, ušlechtilá plíseň k uheráku patří a vyhláška ji u výrobků, pro které je typická, povoluje. U některých levnějších uheráků ale není bílý povrch plíseň, jen barvená fólie.
Nevíme proč. V testu uherských salámů v roce 2025 měly tři krájené výrobky méně masa, než sliboval obal, i když celý salám stejné značky byl v pořádku.
Zákon chce, aby vydržel aspoň 21 dní při 20 °C. Přesnou trvanlivost určuje výrobce na obalu. Nakrájený nebalený salám z pultu se má podle vyhlášky prodat nejpozději druhý den.
Ano. Chráněný je název Tradiční lovecký salám. Obyčejný lovecký salám musí splnit českou vyhlášku, ne specifikaci zaručené tradiční speciality.
Všechny fotky jsou z Wikimedia Commons.
- Lovecký salám je plochý hranol. Na řezu je mozaika libových a tukových zrn. Foto: Rkolarsky, CC BY-SA 3.0, soubor na Commons.
- Lovecký salám Kmotr z Kroměříže ve vakuu. Foto: Jiří Zelenka (Pohled 111), CC BY-SA 4.0, soubor na Commons.
- Lovecký salám privátní značky Jarmark, který vyrábí Kmotr. Na etiketě je 140 g masa na 100 g výrobku. Foto: Jiří Zelenka (Pohled 111), CC BY-SA 4.0, soubor na Commons.
- Poličan z řady Premium Kosteleckých uzenin. Foto: Jiří Zelenka (Pohled 111), CC BY-SA 4.0, soubor na Commons.
- Krájený Herkules. Vyhláška u něj chce jemné zrnění, převážně do 3 mm. Foto: Jiří Zelenka (Pohled 111), CC BY-SA 4.0, soubor na Commons.
- Etiketa Herkulesu: na 100 g výrobku 130 g vepřového a 10 g hovězího masa. Vyrábí Krahulík z Krahulčí. Foto: Jiří Zelenka (Pohled 111), CC BY-SA 4.0, soubor na Commons.
- Polický uherák od firmy Pejskar. Bílý povrch může být plíseň, ale u některých uheráků je to jen barvená fólie. Foto: Jiří Zelenka (Pohled 111), CC BY-SA 4.0, soubor na Commons.
- Tenký uherák s ušlechtilou bílou plísní, podle popisu z Kostelce u Jihlavy. Foto: Jiří Zelenka (Pohled 111), CC BY-SA 4.0, soubor na Commons.
- Uherák na rohlíku s máslem a na chlebu. Foto: Jiří Zelenka (Pohled 111), CC BY-SA 4.0, soubor na Commons.
- Kostelecký uherák. Na čele je vidět vrstva bílé plísně. Foto: Jiří Zelenka (Pohled 111), CC BY-SA 4.0, soubor na Commons.
- Plátky paprikáše. Libová zrna jsou červená po paprice. Foto: Jiří Zelenka (Pohled 111), CC BY-SA 4.0, soubor na Commons.
- Turistický salám krájený ve vaničce, podle etikety od Uzenin Příbram. Foto: Jiří Zelenka (Pohled 111), CC BY-SA 4.0, soubor na Commons.
- Plátky Vysočiny. Má nejjemnější zrno ze všech, podle vyhlášky převážně do 2 mm. Foto: MOs810, CC BY-SA 3.0, soubor na Commons.
- Vysočina od Kmotru ve vakuu. Foto: Jiří Zelenka (Pohled 111), CC BY-SA 4.0, soubor na Commons.
- Pult maďarské firmy Pick v Centrální tržnici v Budapešti. Foto: mararie, CC BY-SA 2.0, soubor na Commons.
- Maďarské salámy na řezu. Vlevo jemná mozaika segedínského, vpravo hrubší a oranžovější. Foto: Kent Wang, CC BY-SA 2.0, soubor na Commons.
- Areál Kosteleckých uzenin v Kostelci u Jihlavy, 2025. Foto: Draceane, CC BY-SA 4.0, soubor na Commons.
- Salámy zrají zavěšené ve sklepě. Tenhle je v italském Piemontu. Foto: Annabelle Orozco, CC BY 2.0, soubor na Commons.
- Lovecký salám na řezu. Světlá tuková zrna v růžovém libovém mase. Foto: Jiří Zelenka (Pohled 111), CC BY-SA 4.0, soubor na Commons.
Použili jsme 29 pramenů.
- Příběh českého uheráku: kdo stvořil legendární Poličan (TN.cz, 2013)
- Řezníci z Police by se divili: takto se za 40 let změnil salám Poličan (TN.cz, 2019)
- Lovecké salámy mají až o čtvrtinu méně masa (TN.cz, 2019)
- Srovnání: turistický salám má méně masa než za socialismu (TN.cz, 2019)
- Srovnání salámů: Herkules nyní má až o polovinu více masa (TN.cz, 2019)
- Velké srovnání salámů: takhle se změnila Vysočina od socialismu (TN.cz, 2019)
- Kameník a kol.: fermentovaný salám Poličan, Czech Journal of Food Sciences 2012 (PDF)
- Poličan (Wikipedie)
