Různé · průvodce·Praha·zpět do rubriky

Pražské metro stanici po stanici

Ke každé z 61 stanic jsme vybrali to nejzajímavější, co se o ní dá zjistit. A kde byla ještě jedna dobrá historka, přidali jsme ji jako bonus.

▸ Ukončete, prosím, výstup a nástup, dveře se zavírají. Příští stanice: Nemocnice Motol.
Linky
3
Stanice
61
Bonusy
57
Fotky
61
MŮSTEKMUZEUMFLORENCABC

Pražským metrem jezdíme léta a o většině stanic víme jen to, kde je výstup. Tak jsme to napravili. Pojedeme po lince A, pak B a nakonec C, vždycky od jedné konečné ke druhé. Na přestupních stanicích Můstek, Muzeum a Florenc zastavíme dvakrát, pokaždé s jinou historkou.

Kde se prameny neshodnou, třeba v hloubce stanice, uvádíme rozpětí. Fotky jsou z Wikimedia Commons, u každé je autor a licence. Na mapě si můžete vybrat libovolnou stanici a skočit rovnou k ní.

Klikací schéma

Mapa

Linky
VltavaNemocnice MotolPetřinyNádraží VeleslavínBořislavkaDejvickáHradčanskáMalostranskáStaroměstskáMůstekMuzeumNáměstí MíruJiřího z PoděbradFloraŽelivskéhoStrašnickáSkalkaDepo HostivařZličínStodůlkyLukaLužinyHůrkaNové ButoviceJinoniceRadlickáSmíchovské nádražíAndělKarlovo náměstíNárodní třídaNáměstíRepublikyFlorencKřižíkovaInvalidovnaPalmovkaČeskomoravskáVysočanskáKolbenovaHloubětínRajská zahradaČerný MostLetňanyProsekStřížkovLádvíKobylisyNádraží HolešoviceVltavskáHlavní nádražíI. P. PavlovaVyšehradPražského povstáníPankrácBudějovickáKačerovRoztylyChodovOpatovHáje

Schéma, ne mapa v měřítku · mapou jde posouvat do stran · klikněte na stanici

Jak na mapu

Vyberte si stanici.

Po kliknutí na stanici tady uvidíte fotku, hlavní zajímavost a odkaz, který vás pošle rovnou k ní do článku. Šipkami pak jedete po trase dál.

  • ANemocnice Motol - Depo Hostivař · 17 stanic
  • BZličín - Černý Most · 24 stanic
  • CLetňany - Háje · 20 stanic

21. února 1990

Přejmenování v roce 1990

Tři měsíce po listopadu 1989 schválili pražští radní nová jména ulic, náměstí a 12 stanic metra. Ze stanic zmizeli Lenin, Gottwald, kosmonauti i družba se Sovětským svazem. Několik stanic, které se tehdy teprve stavěly, se pod plánovanými jmény nikdy neotevřelo.

Nemocnice Motol - Depo Hostivař

Linka A

Zelená linka vede ze západu na východ. Prvních sedm stanic mezi Dejvickou a Náměstím Míru se otevřelo 12. srpna 1978, čtyři nejmladší na západním konci v roce 2015. Má nejhlubší stanici v Praze i stanici postavenou přímo v depu.

Stanic
17
Bonusů
17
Jezdí od
12. 8. 1978
Linka A · 01/17

Nemocnice Motol

Tunely sem vyrazili Tonda a Adéla

Otevřeno
6. 4. 2015
Hloubka
5,6 m
V plánech
Motol (pracovní název)
Nemocnice Motol: Boční nástupiště pod prosklenou klenutou střechou

Boční nástupiště pod prosklenou klenutou střechou.

Foto: Jiří BorovýCC BY-SA 3.0Wikimedia Commons

Prodloužení z Dejvické do Motola razily dva německé štíty Herrenknecht. Úředně se jmenovaly S-609 a S-610, jména Tonda a Adéla jim daly děti z motolské nemocnice. Každý vážil přes 800 tun a vyrazil 4 177 metrů tunelu. Adéla jednou zvládla 37 metrů za jediný den.

Příští stanicePetřiny ↓

Linka A · 02/17

Petřiny

Uprostřed nástupiště stojí ponorka

Otevřeno
6. 4. 2015
Hloubka
37,6-39 m
Petřiny: Ponorka: stanoviště dozorčího z luxferů s kulatým okénkem uprostřed nástupiště

Ponorka: stanoviště dozorčího z luxferů s kulatým okénkem uprostřed nástupiště.

Foto: Jiří BorovýCC BY-SA 3.0Wikimedia Commons

Stanoviště dozorčího uprostřed nástupiště je válec ze skleněných luxferů s kulatým okénkem jako na lodi. Uvnitř je točité schodiště. Lidé mu říkají ponorka.

Příští staniceNádraží Veleslavín ↓

Linka A · 03/17

Nádraží Veleslavín

Kufry na letištní autobus tu nosili nosiči

Otevřeno
6. 4. 2015
Hloubka
20-20,5 m
V plánech
Veleslavín (pracovní název)
Nádraží Veleslavín: Střední loď nástupiště s řadou sloupů

Střední loď nástupiště s řadou sloupů.

Foto: JklamoCC BY-SA 4.0Wikimedia Commons

Odsud jezdí autobus na letiště, stanice se ale otevřela bez eskalátorů z vestibulu na ulici. Cestující s kufry museli vyjít 32 schodů. Provozovatel letiště proto platil nosiče zavazadel. Lidé se jim smáli a dopravní podnik sám řešení označil za absurdní. Dva eskalátory za zhruba 33 milionů korun začaly jezdit 13. dubna 2018, tři roky po otevření stanice.

Příští staniceBořislavka ↓

Linka A · 04/17

Bořislavka

Kvůli jménu stanice se přejmenovávaly tramvajové zastávky

Otevřeno
6. 4. 2015
Hloubka
26,7-29 m
V plánech
Červený Vrch (pracovní název)
Bořislavka: Nástupiště s červenými stěnami za kolejemi

Nástupiště s červenými stěnami za kolejemi.

Foto: JklamoCC BY-SA 4.0Wikimedia Commons

Za stavby se stanice jmenovala Červený Vrch a odborníci doporučovali Horoměřickou. Rada města v červnu 2012 schválila Bořislavku a sama připustila, že název může souviset se zájmy majitele obchodního centra vedle. Kvůli tomu se posouvala jména tramvajových zastávek: původní Bořislavka je dnes Na Pískách a dnešní Bořislavka se dřív jmenovala Horoměřická.

Příští staniceDejvická ↓

Linka A · 05/17

Dejvická

Do roku 1990 se jmenovala Leninova

Otevřeno
12. 8. 1978
Hloubka
11-11,5 m
Do roku 1990
Leninova
Dejvická: Nástupiště bez sloupů, vpravo souprava

Nástupiště bez sloupů, vpravo souprava.

Foto: 01x07x2022000CC0Wikimedia Commons

Jméno dostala podle tehdejší Leninovy třídy, dnešní Evropské. Ve vestibulu visel bronzový portrét Lenina s verši Vladimira Majakovského a ve druhém vestibulu skleněná stěna s rudým praporem. Po revoluci výzdobu sundali a na místě Lenina vznikla trafika. Deska je prý dodnes schovaná za ní.

Příští staniceHradčanská ↓

Linka A · 06/17

Hradčanská

Ve vestibulu zůstalo heslo o moci pracujícího lidu

Otevřeno
12. 8. 1978
Hloubka
43 m
V plánech
Obránců míru (projektový název)
Hradčanská: Zlatavé hliníkové výlisky za kolejí s nápisem Hradčanská

Zlatavé hliníkové výlisky za kolejí s nápisem Hradčanská.

Foto: CAPTAIN RAJUCC BY-SA 4.0Wikimedia Commons

Vestibul je obložený žlutou opukou s reliéfy z českých dějin od Petra Honzátka, Slavoje Nejdla a Jiřího Prádlera. Jedna stěna patří korunovaci Vratislava II., prvního českého krále, s rokem 1085 římskými číslicemi a větrací mříží ve tvaru koruny. Na protější stěně je lev ze znaku ČSSR a nápis „Veškerá moc v ČSSR patří pracujícímu lidu“. Je to jeden z mála komunistických nápisů, které v metru zůstaly.

Příští staniceMalostranská ↓

Linka A · 07/17

Malostranská

Z metra se tu vychází do zahrady

Otevřeno
12. 8. 1978
Hloubka
32 m
V plánech
Klárov (pracovní název)
Malostranská: Zahradní nádvoří stanice. V pozadí Kramářova vila

Zahradní nádvoří stanice. V pozadí Kramářova vila.

Foto: Marie ČcheidzeováCC BY-SA 4.0Wikimedia Commons

Malostranská je jediná stanice pražského metra se zahradou. U Valdštejnské jízdárny je malý park s bazénkem a potůčkem, od ulice oddělený vysokou zdí. Ve vestibulu stojí kopie Braunovy sochy Naděje z Kuksu a ve vstupní hale kopie sousoší Merkur a Venuše. Kované mříže mají motivy malostranských domovních znamení.

Příští staniceStaroměstská ↓

Linka A · 08/17

Staroměstská

Pod obkladem je schovaná mozaika Vítězný únor

Otevřeno
12. 8. 1978
Hloubka
28 m
Staroměstská: Červené a béžové hliníkové výlisky s nápisem Staroměstská

Červené a béžové hliníkové výlisky s nápisem Staroměstská.

Foto: VojtasekdCC BY 4.0Wikimedia Commons

V letech 1978 až 1990 zdobila stanici mozaika Martina Sladkého Vítězný únor s básní Miroslava Floriana. Zobrazovala komunistický převrat v únoru 1948 na Staroměstském náměstí. Po revoluci ji nesundali, jen zakryli. Z očí zmizela, ve stanici ale pořád je.

Příští staniceMůstek ↓

Linka A · 09/17B přestup

Můstek

Most, podle kterého se stanice jmenuje, tu opravdu je

Otevřeno
12. 8. 1978
Hloubka
29,3 m
Můstek: Pozůstatek středověkého mostu ve vestibulu

Pozůstatek středověkého mostu ve vestibulu.

Foto: Miaow Miaowvolné díloWikimedia Commons

Můstek se jmenuje podle středověkého mostu přes příkop před hradbami Starého Města. V červnu 1976 ho při průzkumu před stavbou vestibulu odkryli archeologové. Opukový most z 50. let 15. století nahradil asi o 200 let starší přechod. Jeho oblouk je dnes nasvícený za zábradlím ve vestibulu Na Můstku.

Příští staniceMuzeum ↓

Linka A · 10/17C přestup

Muzeum

Kvůli soutěži ražičů praskla věž Národního muzea

Otevřeno
12. 8. 1978
Hloubka
34 m
Muzeum: Nástupiště linky A s barevnými hliníkovými výlisky

Nástupiště linky A s barevnými hliníkovými výlisky.

Foto: Kryštof JelínekCC0Wikimedia Commons

V roce 1978 se při odstřelech pod Václavským náměstím odtrhla levá přední nárožní věž Národního muzea. Trhliny místy široké až centimetr vedly od základů do podkroví. Ražiči tu odstřelovat nesměli, ale spěchali splnit podmínky soutěže o brigádu socialistické práce. Soutěž vyhráli. Věž opravili až v roce 1986: hydraulikou ji nadzvedli a praskliny slepili pryskyřicí.

Příští staniceNáměstí Míru ↓

Linka A · 11/17

Náměstí Míru

Nejdelší eskalátor v Evropské unii jede přes dvě minuty

Otevřeno
12. 8. 1978
Hloubka
52-53 m
Náměstí Míru: Eskalátory v tunelu z nástupiště do vestibulu

Eskalátory v tunelu z nástupiště do vestibulu.

Foto: 01x07x2022000CC0Wikimedia Commons

Náměstí Míru je nejhlubší stanice pražského metra, nástupiště leží 52 až 53 metrů pod povrchem. Eskalátory sem měří 87 metrů a jsou nejdelší v Evropské unii. Mají 533 stupňů a překonávají 43,5 metru. Kdo jen stojí, jede nahoru asi 2 minuty a 20 sekund.

Příští staniceJiřího z Poděbrad ↓

Linka A · 12/17

Jiřího z Poděbrad

Hlášení odsud zní v písni Radiohead

Otevřeno
19. 12. 1980
Hloubka
45 m
Jiřího z Poděbrad: Nástupiště, za kolejí tmavé výlisky s nápisem stanice

Nástupiště, za kolejí tmavé výlisky s nápisem stanice.

Foto: Bilykralik16CC BY-SA 4.0Wikimedia Commons

Znělku a hlášení z této stanice použila skupina Radiohead v písni A Reminder. Vyšla na singlu Paranoid Android a později na sběratelské edici alba OK Computer. Česky o stanici zpívá Jaromír Nohavica v písni Stanice Jiřího z Poděbrad z alba Pražská pálená.

Příští staniceFlora ↓

Linka A · 13/17

Flora

Vlaky tu teď jen projíždějí

Otevřeno
19. 12. 1980
Hloubka
25,4 m
Flora: Bordó výlisky s nápisem Flora

Bordó výlisky s nápisem Flora.

Foto: AktronCC BY-SA 4.0Wikimedia Commons

Flora je od 2. února 2026 zavřená. Oprava měla trvat asi deset měsíců, jenže kontroly ukázaly, že strop nad nástupištěm potřebuje větší výměnu: železobeton, ocelové nosníky a chybějící protipožární vrstvy. Otevření se proto posunulo na konec února 2027.

Příští staniceŽelivského ↓

Linka A · 14/17

Želivského

Stanice si drží vzhled z roku 1980

Otevřeno
19. 12. 1980
Hloubka
26,6 m
V plánech
Olšanská (projektový název)
Želivského: Střední loď s pilíři a hnědým obkladem stropu

Střední loď s pilíři a hnědým obkladem stropu.

Foto: VitVitCC BY-SA 4.0Wikimedia Commons

Želivského se zatím nedočkala velké přestavby a má pořád původní vybavení: hnědožluté hliníkové výlisky, tombakovou budku dozorčího a závěsná svítidla v eskalátorovém tunelu. Členitý obklad i svítidla měly tlumit hluk eskalátorů. Daní za stáří je prosakující voda a rez ve spodních prostorách.

Příští staniceStrašnická ↓

Linka A · 15/17

Strašnická

Schodiště z nástupiště končí zdí

Otevřeno
11. 7. 1987
Hloubka
7,5 m
V plánech
Starostrašnická (pracovní název)
Strašnická: Nástupiště, za kolejí tmavohnědé keramické tvarovky

Nástupiště, za kolejí tmavohnědé keramické tvarovky.

Foto: VitVitCC BY-SA 3.0Wikimedia Commons

Z konce nástupiště vede pevné schodiště, které končí zazděné. Mělo vést do druhého vestibulu, ze kterého po roce 1990 sešlo.

Příští staniceSkalka ↓

Linka A · 16/17

Skalka

Stanici postavili na trati, po které jezdily vlaky

Otevřeno
4. 7. 1990
Hloubka
9,25 m
V plánech
Zahradní (pracovní název)
Skalka: Nástupiště se sloupy, za kolejí modrobílý obklad s nápisem Skalka

Nástupiště se sloupy, za kolejí modrobílý obklad s nápisem Skalka.

Foto: VitVitCC BY-SA 4.0Wikimedia Commons

Skalka vznikla na tunelové spojce do depa Hostivař, kterou už soupravy používaly. Stavba v letech 1987 až 1990 proto postupovala tak, aby po jedné koleji pořád mohly jezdit. Konečnou pak byla 16 let, do května 2006.

Příští staniceDepo Hostivař ↓

Linka A · 17/17

Depo Hostivař

Nástupiště je v bývalé myčce souprav

Otevřeno
26. 5. 2006
Hloubka
povrchová
V plánech
Nové Strašnice, Malešická (pracovní názvy)
Depo Hostivař: Úzké ostrovní nástupiště v hale depa, přijíždí souprava

Úzké ostrovní nástupiště v hale depa, přijíždí souprava.

Foto: ŠJůCC BY-SA 3.0Wikimedia Commons

Konečná stojí přímo v depu metra, v hale, kde bývala myčka souprav. Zabírá dvě západní koleje depa a stavěla se za plného provozu. Světlo sem pouští prosklená střecha. Podle tehdejšího šéfa dopravního podniku vyšla zhruba o tři pětiny levněji než klasická stanice.

Konečná stanice. Vystupte, prosím.

Zličín - Černý Most

Linka B

Žlutá linka je nejdelší a má nejvíc stanic. Prvních sedm mezi Smíchovským nádražím a Sokolovskou se otevřelo 2. listopadu 1985. Na západě vyjíždí na most, na východě má stanici o dvou patrech a v roce 2002 ji ze všech linek nejvíc zasáhla povodeň.

Stanic
24
Bonusů
22
Jezdí od
2. 11. 1985
Linka B · 01/24

Zličín

Za konečnou měla přibýt ještě jedna stanice

Otevřeno
11. 11. 1994
Hloubka
7,2 m
Zličín: Nástupiště s fialovými sloupy a prosklenou stěnou

Nástupiště s fialovými sloupy a prosklenou stěnou.

Foto: VitVitCC BY-SA 4.0Wikimedia Commons

Za Zličínem měla vzniknout nová konečná Depo Zličín s velkým parkovištěm P+R. V roce 2024 Praha přípravu zastavila. Podle tehdejšího náměstka Zdeňka Hřiba by v okolí nebylo dost cestujících a vlaky by vozily hlavně vzduch. Koleje do depa ale stanici dál umožňují.

Příští staniceStodůlky ↓

Linka B · 02/24

Stodůlky

Druhý vestibul 15 let chátral a nikdy se neotevřel

Otevřeno
11. 11. 1994
Hloubka
13,1 m
Stodůlky: Nástupiště s modrými sloupy

Nástupiště s modrými sloupy.

Foto: AktronCC BY 3.0Wikimedia Commons

Západní vestibul postavili spolu se stanicí v roce 1994. Měl sloužit sídlišti, které nakonec nevzniklo, a tak 15 let chátral za provizorní stěnou. V roce 2009 ho dopravní podnik zbořil a postavil nový. Ten se otevřel 10. září 2010 a stál 284 milionů korun.

Příští staniceLuka ↓

Linka B · 03/24

Luka

Nástupiště je jen 55 centimetrů pod terénem

Otevřeno
11. 11. 1994
Hloubka
0,55 m
Luka: Nástupiště se střešními okny a prosklenými stěnami za kolejemi

Nástupiště se střešními okny a prosklenými stěnami za kolejemi.

Foto: VitVitCC BY-SA 4.0Wikimedia Commons

Luka jsou skoro na povrchu. Mají proto prosklené stěny za kolejemi, střešní okna a na nástupišti ani jeden sloup. Střechu nesou boční stěny.

Příští staniceLužiny ↓

Linka B · 04/24

Lužiny

Ve světlících stojí palmy

Otevřeno
11. 11. 1994
Hloubka
7 m
Lužiny: Skleněná kopule s palmou pod světlíkem uprostřed nástupiště

Skleněná kopule s palmou pod světlíkem uprostřed nástupiště.

Foto: VitVitCC BY-SA 4.0Wikimedia Commons

Pod válcovými světlíky jsou skleněné kopule a v nich palmy. Jsou umělé. Stanici navrhl architekt Patrik Kotas, autor Rajské zahrady.

Příští staniceHůrka ↓

Linka B · 05/24

Hůrka

Metro sem přijíždí po mostě v ocelové rouře

Otevřeno
11. 11. 1994
Hloubka
4,85 m
V plánech
Slovenského národního povstání
Hůrka: Ocelový tubus mostu metra mezi Lužinami a Hůrkou

Ocelový tubus mostu metra mezi Lužinami a Hůrkou.

Foto: Matěj OrlickýCC BY-SA 3.0Wikimedia Commons

Mezi Lužinami a Hůrkou vyjede metro z tunelu na most. Trať vede v uzavřeném tubusu z oceli, který je dlouhý asi 375 metrů a nejvýš 17 metrů nad terénem překonává údolí Prokopského potoka a Centrální park. Cestující to zevnitř soupravy skoro nepoznají.

Příští staniceNové Butovice ↓

Linka B · 06/24

Nové Butovice

V návrzích se stanice jmenovala Vítězného února

Otevřeno
26. 10. 1988
Hloubka
5,3 m
Do roku 1990
Dukelská
Nové Butovice: Hala nástupiště bez sloupů

Hala nástupiště bez sloupů.

Foto: VitVitCC BY-SA 4.0Wikimedia Commons

Stanice se otevřela jako Dukelská a v návrzích byla dokonce Vítězného února. Nové Butovice z ní udělalo rozhodnutí z 21. února 1990. Ten den Praha přejmenovala dvanáct stanic metra najednou.

Příští staniceJinonice ↓

Linka B · 07/24

Jinonice

Ze jména Švermova nikdo nepoznal, kde stanice je

Otevřeno
26. 10. 1988
Hloubka
23 m
Do roku 1990
Švermova
Jinonice: Nástupiště, za kolejí tmavé skleněné tvarovky s nápisem Jinonice

Nástupiště, za kolejí tmavé skleněné tvarovky s nápisem Jinonice.

Foto: AktronCC BY-SA 4.0Wikimedia Commons

Do roku 1990 se stanice jmenovala Švermova podle komunistického novináře Jana Švermy. Při přejmenování nevadil jen politický podtext. Z názvu nebylo poznat, ve které části Prahy cestující vystupuje, a tak dostala jméno podle čtvrti.

Příští staniceRadlická ↓

Linka B · 08/24

Radlická

V ranní špičce tu po otevření prošlo jen 2 400 lidí

Otevřeno
26. 10. 1988
Hloubka
11,5 m
Radlická: Nástupiště s lamelami ve stropě

Nástupiště s lamelami ve stropě.

Foto: TheTramlyCC BY-SA 4.0Wikimedia Commons

Když se stanice v roce 1988 otevřela, prošlo jí v ranní špičce jen 2 400 lidí. Na sousedním Andělu jich ve stejnou dobu bylo přes 21 000. Ze tří stanic otevřených v roce 1988 byla jediná bez ideologického jména. Švermova a Dukelská se po revoluci přejmenovávaly, Radlická nemusela.

Příští staniceSmíchovské nádraží ↓

Linka B · 09/24

Smíchovské nádraží

Hollywood tu natáčel stalinské Rusko

Otevřeno
2. 11. 1985
Hloubka
10 m
Smíchovské nádraží: Nástupiště z vyvýšené galerie

Nástupiště z vyvýšené galerie.

Foto: GoogolManiacCC BY 4.0Wikimedia Commons

V srpnu 2013 se tu natáčel thriller Dítě číslo 44 s Tomem Hardym a Garym Oldmanem, který produkoval Ridley Scott. Linka B mezi Smíchovským nádražím a Florencí v něm hrála metro stalinského Ruska. Stanice Smíchovské nádraží a Anděl byly kvůli tomu v noci zavřené.

Příští staniceAnděl ↓

Linka B · 10/24

Anděl

V Moskvě má sestru, která se jmenuje pořád stejně

Otevřeno
2. 11. 1985
Hloubka
35,4 m
Do roku 1990
Moskevská
Anděl: Plastika Moskva-Praha ve vestibulu

Plastika Moskva-Praha ve vestibulu.

Foto: IMG 4512CC0Wikimedia Commons

Do února 1990 se Anděl jmenoval Moskevská. Navrhli ho čeští a sovětští architekti a bronzové reliéfy dodal kolektiv sovětských autorů. Na oplátku vznikla v Moskvě stanice Pražskaja ve stylu pražského metra, na které pracovali čeští architekti. Moskevská se po revoluci přejmenovala, Pražskaja se jmenuje pořád stejně.

Příští staniceKarlovo náměstí ↓

Linka B · 11/24

Karlovo náměstí

Stála dvakrát víc než sousední stanice

Otevřeno
2. 11. 1985
Hloubka
40 m
V plánech
Palackého náměstí (projektový název)
Karlovo náměstí: Stříbřité skleněné tvarovky s nápisem Karlovo náměstí

Stříbřité skleněné tvarovky s nápisem Karlovo náměstí.

Foto: 01x07x2022000CC0Wikimedia Commons

Karlovo náměstí bylo nejdražší stanicí prvního úseku linky B. Stálo 711 milionů korun, sousední Národní třída 344 milionů. Má dva vestibuly a dva eskalátorové tunely, ten od Palackého náměstí překonává 31,8 metru.

Příští staniceNárodní třída ↓

Linka B · 12/24

Národní třída

Národní třída neleží pod Národní třídou

Otevřeno
2. 11. 1985
Hloubka
30,9-39 m
V plánech
Purkyňova (projektový název)
Národní třída: Střední loď se žlutě obloženými pilíři

Střední loď se žlutě obloženými pilíři.

Foto: 01x07x2022000CC0Wikimedia Commons

Stanice je pod Spálenou ulicí u kostela Nejsvětější Trojice. Jméno má podle Národní třídy kousek odtud, v projektu se jmenovala Purkyňova. V letech 2012 až 2014 byla skoro dva roky zavřená. Původní vestibul zbourali a výstup dnes ústí do podzemí obchodního centra Quadrio.

Příští staniceMůstek ↓

Linka B · 13/24A přestup

Můstek

Béčko je tu o deset metrů hlouběji než áčko

Otevřeno
2. 11. 1985
Hloubka
40,3 m
Můstek: Nástupiště linky B s kamennými sloupy

Nástupiště linky B s kamennými sloupy.

Foto: VitVitCC BY-SA 4.0Wikimedia Commons

Můstek B je nejhlubší stanicí linky B, 40,3 metru pod povrchem a o 10 metrů níž než nástupiště linky A. Kvůli stavbě musel ustoupit i Josef Jungmann, jeho socha se přesunula dál od středu náměstí.

Příští staniceNáměstí Republiky ↓

Linka B · 14/24

Náměstí Republiky

Skleněné sloupy z metra skončily v kancelářích

Otevřeno
2. 11. 1985
Hloubka
40 m
Náměstí Republiky: Stěna za kolejí z vypouklých skleněných čoček s nápisem stanice

Stěna za kolejí z vypouklých skleněných čoček s nápisem stanice.

Foto: 01x07x2022000CC0Wikimedia Commons

Ve stanici stály tři dvojité sloupy Václava Ciglera, vysoké 3,6 metru, z vrstev broušeného optického skla s bílými, červenými a modrými fóliemi. V 80. letech stály 1,2 milionu korun. Při přestavbě kvůli obchodnímu centru Palladium z metra zmizely a část z nich je dnes v kancelářích obchodního centra.

Příští staniceFlorenc ↓

Linka B · 15/24C přestup

Florenc

Povodeň tu zatopila dvě soupravy

Otevřeno
2. 11. 1985
Hloubka
39 m
Do roku 1990
Sokolovská
Florenc: Nástupiště linky B

Nástupiště linky B.

Foto: 01x07x2022000CC0Wikimedia Commons

Při povodni v srpnu 2002 nechal dopravní podnik na Florenci přes noc dvě starší soupravy. Voda je úplně zatopila. Florenc byla nejhůř zasaženou stanicí celého metra.

Příští staniceKřižíkova ↓

Linka B · 16/24

Křižíkova

Po povodni se tu zastavovalo až za sedm měsíců

Otevřeno
22. 11. 1990
Hloubka
34,8 m
V plánech
Karlín (projektový název)
Křižíkova: Nástupiště s červenohnědým obkladem a nápisem Křižíkova

Nástupiště s červenohnědým obkladem a nápisem Křižíkova.

Foto: AVDLCZCC0Wikimedia Commons

V roce 2002 skončila Křižíkova úplně pod vodou. Pracovníci nestihli zavřít uzávěr v tunelu od Florence, protože voda stoupala příliš rychle. Vlaky tu znovu zastavily až v březnu 2003.

Příští staniceInvalidovna ↓

Linka B · 17/24

Invalidovna

Místo metr silné zdi tu stála cihlová příčka

Otevřeno
22. 11. 1990
Hloubka
20 m
V plánech
Hakenova
Invalidovna: Nástupiště, za kolejí nápis Invalidovna na žlutém pruhu

Nástupiště, za kolejí nápis Invalidovna na žlutém pruhu.

Foto: AVDLCZCC0Wikimedia Commons

Při povodni v roce 2002 tu selhala ochrana metra. Vyšetřování zjistilo, že stavbaři místo metr silné železobetonové zdi postavili devíticentimetrovou cihlovou příčku. Tlak vody nevydržela.

Příští stanicePalmovka ↓

Linka B · 18/24

Palmovka

Palmovka se jmenuje po rodu Palmů, ne po palmách

Otevřeno
22. 11. 1990
Hloubka
12,4 m
V plánech
Libeňská (pracovní název)
Palmovka: Nástupiště bez sloupů

Nástupiště bez sloupů.

Foto: VitVitCC BY-SA 4.0Wikimedia Commons

Jméno má po zaniklé viniční usedlosti v Libni, kterou skoro padesát let drželi Daniel a Voršila Palmovi a po nich jejich dědicové. Usedlost zmizela na konci 19. století pod činžovními domy. Palmy má o kus dál jiná stanice linky B, Lužiny.

Příští staniceČeskomoravská ↓

Linka B · 19/24

Českomoravská

V každé skleněné desce jsou bublinky jinde

Otevřeno
22. 11. 1990
Hloubka
25,8 m
V plánech
Zápotockého
Českomoravská: Nástupiště po rekonstrukci v roce 2026

Nástupiště po rekonstrukci v roce 2026.

Foto: AktronCC BY-SA 4.0Wikimedia Commons

Po 439 dnech zavření se stanice 20. března 2026 otevřela v nové podobě. Stěny pokrývá 143 ručně vyráběných skleněných panelů z Lasvitu podle návrhu Maxima Velčovského. Skelnou drť do forem rozprostírali ručně, takže vzduchové bublinky jsou v každém panelu jinde.

Příští staniceVysočanská ↓

Linka B · 20/24

Vysočanská

V plánech se jmenovala Lidových milicí

Otevřeno
8. 11. 1998
Hloubka
30 m
V plánech
Lidových milicí
Vysočanská: Střední loď s modrobílým obkladem

Střední loď s modrobílým obkladem.

Foto: 01x07x2022000CC0Wikimedia Commons

Stanice se v plánech jmenovala Lidových milicí, po ozbrojených složkách KSČ. Než ji dostavěli, režim padl. Na celou stavbu pak nebyly peníze a druhý výstup k Sokolovské ulici se otevřel až v červnu 2000, skoro dva roky po stanici.

Příští staniceKolbenova ↓

Linka B · 21/24

Kolbenova

Tři roky jí vlaky jen projížděly

Otevřeno
8. 6. 2001
Hloubka
26 m
V plánech
ČKD (pracovní název)
Kolbenova: Nástupiště s modrobílým obkladem a nápisem Kolbenova

Nástupiště s modrobílým obkladem a nápisem Kolbenova.

Foto: SimcaCZECC BY-SA 4.0Wikimedia Commons

Trať kolem Kolbenovy jezdila od listopadu 1998, ale vlaky jen zpomalily a projely šerou nedostavěnou stanicí. Otevřela se až 8. června 2001. Měla sloužit dělníkům z ČKD, jenže firma mezitím zkrachovala. V roce 2015 byla nejméně vytíženou stanicí v Praze, prošlo jí asi 3 900 lidí denně.

Příští staniceHloubětín ↓

Linka B · 22/24

Hloubětín

Zastávka nad metrem se jmenovala Havana

Otevřeno
17. 10. 1999
Hloubka
24-26 m
Hloubětín: Nástupiště s pruhy modré, zelené a žluté, přijíždí souprava

Nástupiště s pruhy modré, zelené a žluté, přijíždí souprava.

Foto: AktronCC BY-SA 3.0Wikimedia Commons

Tramvajová zastávka nad stanicí se do roku 1999 jmenovala Havana, podle restaurace na sídlišti. S metrem dostala jméno Hloubětín a původní zastávka Hloubětín blíž k centru se přejmenovala na Starý Hloubětín.

Příští staniceRajská zahrada ↓

Linka B · 23/24

Rajská zahrada

Každý směr jezdí v jiném patře

Otevřeno
8. 11. 1998
Hloubka
8,2 m
V plánech
Černý Most I (pracovní název)
Rajská zahrada: Prosklená klenba stanice zvenku

Prosklená klenba stanice zvenku.

Foto: Renardo la vulpoCC BY-SA 4.0Wikimedia Commons

Koleje i nástupiště jsou tu nad sebou. Horní nástupiště je široké 7,5 metru, dolní jen 4,2 metru. Za stanicí se koleje zase srovnají vedle sebe. Jinde v pražském metru to tak není.

Příští staniceČerný Most ↓

Linka B · 24/24

Černý Most

Kvůli úsporám zůstala stanice nedokončená

Otevřeno
8. 11. 1998
Hloubka
povrchová
V plánech
Počernická
Černý Most: Stanice Černý Most zvenku, nad ní parkoviště

Stanice Černý Most zvenku, nad ní parkoviště.

Foto: JiriMatejicekCC BY-SA 3.0Wikimedia Commons

Podle architektky Aleny Martínkové se konečná kvůli úsporám nikdy úplně nedokončila. Chybí plánované fasády, průchod na parkoviště i zelená střecha. A hodiny ve stanici nemají ručičky.

Konečná stanice. Vystupte, prosím.

Letňany - Háje

Linka C

Červená linka je nejstarší. Pražské metro začalo jezdit 9. května 1974 na jejím úseku z Kačerova na Sokolovskou s devíti stanicemi. Některé z nich se začaly stavět ještě pro podpovrchovou tramvaj a je to na nich vidět dodnes.

Stanic
20
Bonusů
18
Jezdí od
9. 5. 1974
Linka C · 01/20

Letňany

Konečnou postavili v poli

Otevřeno
8. 5. 2008
Hloubka
10,3 m
Letňany: Široké ostrovní nástupiště se soupravou

Široké ostrovní nástupiště se soupravou.

Foto: 01x07x2022000CC0Wikimedia Commons

Letňany se v roce 2008 otevřely doslova v poli. Počítalo se s výstavištěm, novou zástavbou i olympijským stadionem, protože Praha tehdy zvažovala kandidaturu na letní olympijské hry. V roce 2009 ji stáhla. Jižní vestibul se postavil, ale zůstal zavřený a ústí do polí.

Příští staniceProsek ↓

Linka C · 02/20

Prosek

V původních plánech tahle stanice vůbec nebyla

Otevřeno
8. 5. 2008
Hloubka
13 m
V plánech
Prosek II (pracovní název)
Prosek: Nástupiště s bočními kolejemi a galerií

Nástupiště s bočními kolejemi a galerií.

Foto: VitVitCC BY-SA 4.0Wikimedia Commons

Prosek přibyl do územního plánu až v roce 2000. Během stavby se jmenoval Prosek II, zatímco sousední Střížkov nesl pracovní název Prosek I. Stavitelé popsali styl stanice jako jednoduchý a neokázalý, schválně v kontrastu se Střížkovem.

Příští staniceStřížkov ↓

Linka C · 03/20

Střížkov

Prosklenou velrybu udržují horolezci

Otevřeno
8. 5. 2008
Hloubka
13 m
V plánech
Prosek I (pracovní název)
Střížkov: Ocelové oblouky a prosklená střecha nad stanicí

Ocelové oblouky a prosklená střecha nad stanicí.

Foto: Daniel BaránekCC BY-SA 3.0Wikimedia Commons

Nad stanicí se klene prosklená střecha asi 160 krát 42 metrů, vysoká až 20 metrů a zavěšená na dvou ocelových obloucích. Lidé jí říkají velryba. Stanice stála podle dopravního podniku 1,27 miliardy korun a v roce 2009 dostala evropskou cenu Steel Design Award. Na údržbu konstrukce jsou potřeba horolezci.

Příští staniceLádví ↓

Linka C · 04/20

Ládví

Od Vltavy sem trať stoupá o 112 metrů

Otevřeno
26. 6. 2004
Hloubka
7-8,85 m
V plánech
Tankistů
Ládví: Nástupiště s nerezovým sloupem uprostřed

Nástupiště s nerezovým sloupem uprostřed.

Foto: JiriMatejicekCC BY-SA 4.0Wikimedia Commons

Od nejhlubšího místa pod Vltavou po Ládví trať vystoupá o 112 metrů, většinou ve sklonu kolem 4 procent, což je pro metro maximum. Při předváděcí jízdě během stavby musela jeden vůz do kopce vytáhnout žlutá lokomotiva.

Příští staniceKobylisy ↓

Linka C · 05/20

Kobylisy

Tunely pod Vltavou vyrobili v doku a spustili do řeky

Otevřeno
26. 6. 2004
Hloubka
31,2-31,5 m
V plánech
Rudé armády
Kobylisy: Jednolodní nástupiště bez sloupů

Jednolodní nástupiště bez sloupů.

Foto: TheTramlyCC BY-SA 4.0Wikimedia Commons

Úsek z Nádraží Holešovice do Kobylis je s 2 749 metry nejdelší v síti. Pod Vltavou vede ve dvou železobetonových tubusech dlouhých asi 170 metrů. Vybetonovali je v suchém doku na trojském břehu, dok zaplavili, voda tubusy nadnesla a stavbaři je zasunuli do rýhy ve dně řeky. Každý vážil asi 6 700 tun.

Příští staniceNádraží Holešovice ↓

Linka C · 06/20

Nádraží Holešovice

Jméno Fučíkova zmizelo, i když Fučík byl odbojář

Otevřeno
3. 11. 1984
Hloubka
7 m
Do roku 1990
Fučíkova
Nádraží Holešovice: Nástupiště, vpravo dřevěný obklad stěny

Nástupiště, vpravo dřevěný obklad stěny.

Foto: AktronCC BY-SA 3.0Wikimedia Commons

Do roku 1990 se stanice jmenovala Fučíkova, po novináři a odbojáři Juliu Fučíkovi, kterého popravili nacisté. Jméno přesto zmizelo. Podle historika Václava Ledvinky se z Fučíka stal zprofanovaný symbol předlistopadového režimu.

Příští staniceVltavská ↓

Linka C · 07/20

Vltavská

Nad nástupištěm je asi 300 místností

Otevřeno
3. 11. 1984
Hloubka
20,75 m
V plánech
Dopraváků (projektový název)
Vltavská: Interiér vestibulu

Interiér vestibulu.

Foto: Octopus moldavicusCC BY-SA 3.0Wikimedia Commons

Vltavská je nejhlubší hloubená stanice v Praze, tedy vykopaná z povrchu, ne ražená. Stavební jáma měla 230 metrů na délku, místy 120 na šířku a 30 do hloubky. Mezi nástupištěm a povrchem je proto asi 300 místností ve čtyřech patrech, včetně garáží a prostor záchranné služby.

Příští staniceFlorenc ↓

Linka C · 08/20B přestup

Florenc

Tady v roce 1974 končil první úsek metra

Otevřeno
9. 5. 1974
Hloubka
9,35 m
Do roku 1990
Sokolovská
Florenc: Nástupiště linky C s malbou na stěně

Nástupiště linky C s malbou na stěně.

Foto: 01x07x2022000CC0Wikimedia Commons

První úsek pražského metra vedl 9. května 1974 z Kačerova na stanici Sokolovská, dnešní Florenc. Konečnou byla deset let, do roku 1984. Vlaky se neobracely za stanicí, ale přes kolejový kříž těsně před nástupištěm.

Příští staniceHlavní nádraží ↓

Linka C · 09/20

Hlavní nádraží

Vystupuje se vpravo, protože tu měla jezdit tramvaj

Otevřeno
9. 5. 1974
Hloubka
6,5-9 m
Hlavní nádraží: Boční nástupiště, mezi kolejemi řada sloupů

Boční nástupiště, mezi kolejemi řada sloupů.

Foto: AktronCC BY-SA 4.0Wikimedia Commons

Stavba začala 15. března 1967 pro podpovrchovou tramvaj. Tramvaje mají dveře jen vpravo, a tak stanice dostala dvě boční nástupiště. V srpnu 1967 vláda rozhodla o klasickém metru, rozestavěnou stanici už ale nepředělávali.

Příští staniceMuzeum ↓

Linka C · 10/20A přestup

Muzeum

Stanice počítala se čtyřmi kolejemi

Otevřeno
9. 5. 1974
Hloubka
10 m
Muzeum: Prostorné nástupiště linky C bez sloupů

Prostorné nástupiště linky C bez sloupů.

Foto: VitVitCC BY-SA 4.0Wikimedia Commons

Céčkové Muzeum se začalo stavět v květnu 1967, ještě pro podpovrchovou tramvaj. Projektanti počítali se čtyřmi kolejemi pro dvě tramvajové trasy, mezi kterými se mělo přestupovat přes vyvýšené patro. Proto je nástupiště neobvykle prostorné a nemá sloupy.

Příští staniceI. P. Pavlova ↓

Linka C · 11/20

I. P. Pavlova

Pražané jí říkají Slinták

Otevřeno
9. 5. 1974
Hloubka
19 m
I. P. Pavlova: Nástupiště se dvěma řadami sloupů

Nástupiště se dvěma řadami sloupů.

Foto: TheTramlyCC BY-SA 4.0Wikimedia Commons

Stanice nese jméno ruského fyziologa Ivana Petroviče Pavlova, známého pokusy se slinícími psy. Proto se jí říká Slinták. Výtvarnice Kateřina Bažantová na přezdívku navázala velkou ilustrací nad eskalátory, kde cestující nakreslila jako psy. Je to zároveň nejvytíženější nepřestupní stanice metra. V roce 2015 jí ve všední den prošlo přes 100 tisíc lidí.

Příští staniceVyšehrad ↓

Linka C · 12/20

Vyšehrad

Metro jede uvnitř Nuselského mostu

Otevřeno
9. 5. 1974
Hloubka
povrchová
Do roku 1990
Gottwaldova
Vyšehrad: Nuselský most z dronu. Linka C vede uvnitř jeho konstrukce

Nuselský most z dronu. Linka C vede uvnitř jeho konstrukce.

Foto: Petr JedelskýCC BY-SA 4.0Wikimedia Commons

Nuselským mostem vede uvnitř konstrukce tubus pro linku C a stanice Vyšehrad je přímo pod mostovkou magistrály. Kvůli těžkým sovětským soupravám musel tubus dostat zpevňující rošt vážící přes 800 tun. Při zátěžové zkoušce na podzim 1970 stálo na nedokončené mostovce 66 tanků.

Příští stanicePražského povstání ↓

Linka C · 13/20

Pražského povstání

Vestibul je schovaný pod budovami Centrotexu

Otevřeno
9. 5. 1974
Hloubka
8 m
Pražského povstání: Znak Centrotexu ve vestibulu

Znak Centrotexu ve vestibulu.

Foto: VANOCE2022CC0Wikimedia Commons

Vestibul leží pod budovami Centrotexu, které se stavěly zároveň se stanicí v letech 1970 až 1978. Kvůli nim zmizelo 18 pavlačových domů z konce 19. století. Název připomínající Pražské povstání z května 1945 prošel rokem 1990 beze změny.

Příští stanicePankrác ↓

Linka C · 14/20

Pankrác

Tady se bude přestupovat na linku D

Otevřeno
9. 5. 1974
Hloubka
14 m
Do roku 1990
Mládežnická
Pankrác: Nástupiště po rekonstrukci

Nástupiště po rekonstrukci.

Foto: GdyniaPL2025CC0Wikimedia Commons

Pankrác bude první přestupní stanicí na budoucí linku D. Kvůli stavbě přestupu jí vlaky od 6. ledna 2025 jen projížděly. Znovu se otevřela 19. prosince 2025 ve dvě odpoledne, o 17 dní dřív, než se plánovalo.

Příští staniceBudějovická ↓

Linka C · 15/20

Budějovická

Spolunavrhla ji autorka obchodního domu Kotva

Otevřeno
9. 5. 1974
Hloubka
9 m
Budějovická: Nástupiště bez sloupů

Nástupiště bez sloupů.

Foto: VitVitCC BY-SA 4.0Wikimedia Commons

Spoluautorkou stanice je Věra Machoninová, která s manželem Vladimírem navrhla obchodní dům Kotva a hotel Thermal v Karlových Varech. Budějovická byla první stanicí, kde se kamenný obklad stěn montoval na sucho na kovovou konstrukci.

Příští staniceKačerov ↓

Linka C · 16/20

Kačerov

Odtud vyjel první vlak pražského metra

Otevřeno
9. 5. 1974
Hloubka
7-12 m
Kačerov: Nápis Kačerov na stěně za kolejí

Nápis Kačerov na stěně za kolejí.

Foto: GdyniaPL2025CC0Wikimedia Commons

Devátého května 1974 tu prezident Gustáv Husák přestřihl pásku a za přítomnosti sovětské delegace se odjelo na Sokolovskou, dnešní Florenc. Úsek měřil 6,7 kilometru a měl devět stanic. Běžní cestující se svezli o den později od pěti ráno.

Příští staniceRoztyly ↓

Linka C · 17/20

Roztyly

Do roku 1990 se jmenovala Primátora Vacka

Otevřeno
7. 11. 1980
Hloubka
6 m
Do roku 1990
Primátora Vacka
Roztyly: Nástupiště bez sloupů, na stěnách keramické tvarovky

Nástupiště bez sloupů, na stěnách keramické tvarovky.

Foto: TheTramlyCC BY-SA 4.0Wikimedia Commons

Stanice nesla jméno Václava Vacka, komunistického primátora Prahy z let 1945 a 1946 až 1954. Ve vestibulu stála jeho busta od Miloše Zeta.

Příští staniceChodov ↓

Linka C · 18/20

Chodov

U vchodu dodnes stojí budovatel

Otevřeno
7. 11. 1980
Hloubka
10 m
Do roku 1990
Budovatelů
Chodov: Bronzová socha budovatele u stanice

Bronzová socha budovatele u stanice.

Foto: DobrošCC BY-SA 4.0Wikimedia Commons

Do roku 1990 se stanice jmenovala Budovatelů, na počest stavitelů metra. U vchodu dodnes stojí bronzová socha budovatele od Františka Radvana. Pracovní název zněl Pětiletky.

Příští staniceOpatov ↓

Linka C · 19/20

Opatov

Zvažovalo se jméno Československo-sovětského přátelství

Otevřeno
7. 11. 1980
Hloubka
11 m
Do roku 1990
Družby
Opatov: Nástupiště bez sloupů

Nástupiště bez sloupů.

Foto: TheTramlyCC BY-SA 4.0Wikimedia Commons

Do roku 1990 se stanice jmenovala Družby, myšleno československo-sovětské. Zvažoval se i ještě delší název Československo-sovětského přátelství. Jméno Opatov se přitom původně uvažovalo pro dnešní Háje.

Příští staniceHáje ↓

Linka C · 20/20

Háje

Konečná se jmenovala Kosmonautů

Otevřeno
7. 11. 1980
Hloubka
11 m
Do roku 1990
Kosmonautů
Háje: Nástupiště se soupravami po obou stranách

Nástupiště se soupravami po obou stranách.

Foto: PackaCC BY-SA 2.5Wikimedia Commons

Do roku 1990 nesla konečná jméno Kosmonautů na počest letu Vladimíra Remka, prvního člověka ve vesmíru, který nebyl z USA ani ze SSSR. U stanice stojí sousoší Remka a Alexeje Gubareva od Jana Bartoše. Okolní ulice se jmenují Kosmická, Bajkonurská a Arkalycká, podle kazašského města, u kterého přistávali kosmonauti.

Konečná stanice. Vystupte, prosím.

Fotografie a licence

Všechny fotky jsou z Wikimedia Commons pod licencemi Creative Commons nebo jako volná díla. Autory a licence jsme ověřili v listopadu 2026, fotky jsou zmenšené a v článku oříznuté na šířku.

Prameny