Sobota, les u Štěpánova na Vysočině. Vyšli jsme s košíky a vrátili se se třemi plnými. Hlavně hřiby a podhříbky, k tomu jeden kus, u kterého si necháme určení na později.

Největší radost udělaly opravdu mohutné hřiby. Vedle nich hromada podhříbků různých velikostí - od pevných mladých kusů po pořádné velikány.
Něco už mělo své, něco bylo červivé. Pěkných kusů se ale našlo tolik, že jsme se chvílemi ani nestačili rozhlížet.
Rostou jednotlivě i ve skupinkách. Když najdete jeden, dívejte se pomalu okolo - další bývají do dvou tří kroků a mladé kusy skoro celé pod jehličím nebo mechem.




Konkrétní naleziště si každý houbař chrání - u nás to není jinak. Obecně platí, že se vyplatí chodit pomalu, dívat se pod větve, mezi kořeny a do nižšího porostu, ne jen před sebe.
Jakmile jednu houbu najdete, pořádně prohlédněte okolí. Klobouky mladých hub bývají skoro celé schované pod jehličím, listím nebo mechem.
O Štěpánově a jeho lesích jsme na Turkovinách psali už dřív.


Tři košíky, jedno auto a k tomu jeden kadeřavý kus, u kterého jsme si zatím jen řekli, že vypadá jako kotrč. Určit ho v katalogu ale musí ještě někdo jiný.



Dnešek potvrdil, že houby na Vysočině skutečně rostou. Les od lesa se to samozřejmě liší - někde bude úlovek skromnější. U Štěpánova jsme ale narazili na tolik hub, že se výprava vydařila.
Pokud tedy váháte, jestli o víkendu vyrazit: šance na pěkný úlovek je teď dobrá.
Do košíku patří jen houby, které bezpečně poznáte. Když si nejste jistí, nechte je v lese, nebo se poraďte se zkušeným houbařem či mykologickou poradnou.
Klikem se otevře do celé obrazovky, šipky a klávesnice (← → Esc) přepínají.