Kvůli polonápravám.
Tatra nemá tuhé nápravy jako většina nákladních aut. Uprostřed podvozku vede centrální nosná roura a z ní na obě strany trčí výkyvné polonápravy. Každá se otáčí kolem vlastního čepu u roury a kolo je k ní pevně kolmé. Když se polonáprava skloní, nakloní se s ní i kolo. Prázdná Tatra má polonápravy svěšené a kola nahoře rozevřená, naložená je má skoro vodorovně a přetížená je má zvednuté nad vodorovnou, tedy kola do „A“. Kolo na nerovnosti se zvedne a nakloní do „A“ samo, aniž by pohnulo druhým kolem nebo rámem.
Do „V“, nebo do „A“?
Záleží na tom, kolik Tatra veze. Polonáprava je vlastně páka: jeden konec má v čepu u roury, na druhém je kolo. Pružina mezi rámem a polonápravou nese váhu auta. Když je auto prázdné, pružiny ho zvednou, roura vyjede nahoru a polonápravy se od ní svažují dolů jako stříška. Kola jsou pak nahoře od sebe a dole u sebe, tedy do „V“. Náklad roura stlačí dolů a polonápravy se narovnají.
Do „A“ se kolo nakloní, když se jeho polonáprava zvedne nad vodorovnou rovinu. Jednomu kolu se to stane na kameni nebo na hraně výmolu, celé nápravě při přetížení. Vyzkoušejte si to:
−6° do V
−6° do V
Bez nákladu pružiny zvednou rám i rouru. Polonápravy visí z čepu dolů jako střecha, kola mají nahoře rozevřená do „V“. Vnitřní kolo dvojmontáže se skoro nedotýká země.
| Stav | Sklon | Co to znamená |
|---|---|---|
| Prázdná, zadní náprava | 6° dolů | kola nahoře rozevřená, do „V“ |
| Prázdná, přední náprava | 4° dolů | méně, vpředu je motor a kabina |
| Plně naložená | 1°30′ dolů | kola skoro kolmo |
| Přetížená | nad 0° | polonápravy nad vodorovnou, kola do „A“ |
| Největší výkyv nahoru | 9° | kolo do „A“, třeba na kameni |
| Největší výkyv dolů | 10° | kolo visí do díry |
Proč může mít do „A“ i naložená Tatra? Pružiny jsou spočítané tak, aby při plné jmenovité nosnosti zůstaly polonápravy těsně pod vodorovnou, u Tatry 805 o 1°30′. Rezerva je to malá. Když se naloží víc, než auto smí, roura klesne ještě níž a polonápravy přejdou přes vodorovnou. Kola se sklopí vršky k sobě a náklad nesou hlavně vnitřní pneumatiky dvojmontáže. Na chvíli se totéž stane naložené Tatře v každé díře, kdy se pružiny stlačí víc než na rovině. A s věkem pružiny sedají, takže stará naložená Tatra má polonápravy níž než nová. Proto řidiči klasických Tater mluví o kolech „do V nebo do A“ podle toho, co vezou.
U velkých Tater s listovými pery je to podobné, prázdné mají polonápravy skloněné asi o 6°. Proto je rozdíl mezi prázdnou a naloženou Tatrou vidět na první pohled, nejlíp na fotce prázdného podvozku Tatry 148 nahoře.
Roura a polonápravy.
Běžné nákladní auto má žebřinový rám ze dvou podélníků a pod ním tuhé nápravy. Mezi převodovkou a nápravami vedou volně kloubové hřídele. Tatra má místo toho jednu silnou rouru uprostřed. Skládá se z dílů: k bloku motoru a převodovky se šroubují skříně jednotlivých náprav a mezi nimi spojovací trubky. Hnací hřídel vede uvnitř roury a prochází od jedné rozvodovky k další.
Z každé nápravové skříně vychází doleva a doprava polonáprava. Uvnitř ní se točí hřídel ke kolu. Na zadních nápravách Tatra nepotřebuje ani klouby: osa pastorku a osa výkyvu jsou totožné, takže se kuželová kola při výkyvu po sobě jen odvalují. Klouby mají jen řízená přední kola. Uzávěrky diferenciálů jsou také v rouře.

Řez zadními nápravami Tatry 26/30 v Technickém muzeu Tatra v Kopřivnici. Uvnitř roury jsou vidět ozubená kola rozvodovky.

Zadní nápravy odstaveného podvozku Tatry 148 6x6. Uprostřed vede centrální roura s nápravovými skříněmi.
Proč to Tatra dělá.
Na silnici by tuhá náprava stačila. Tatra ale od začátku stavěla auta do terénu, pro armádu, lesy, doly a stavby, a tam má roura s polonápravami několik výhod.
- 1
Každé kolo si jde po svém
Polonápravy jsou na sobě nezávislé. Když jedno kolo najede na kámen, druhé zůstane na zemi a rám se nenaklání. Kola v terénu déle drží kontakt se zemí a tím i tah.
- 2
Rám se nekroutí
Centrální roura je podle Tatry v krutu pětkrát až desetkrát tužší než běžný žebřinový rám a v ohybu až pětkrát. Nástavba, cisterna nebo jeřáb tak v terénu méně trpí.
- 3
Hřídele jsou schované
Kloubové hřídele, které u jiných nákladních aut vedou volně pod rámem, má Tatra uvnitř roury. Kámen ani pařez je neurazí.
- 4
Stavebnice
Roura se skládá z dílů: k motoru a převodovce se přišroubují nápravové moduly. Stejné díly dají dohromady 4x4 i 8x8, Tatra stavěla i 10x10 a 12x12.
Podle Tatry je díky tomu v terénu možné jet až o 30 % rychleji než s klasickým podvozkem, při stejném pohodlí. Číslo pochází od výrobce, nezávislé měření jsme nenašli.

Tatra 813 upravená pro truck trial v bývalém lomu u Voitsbergu v Rakousku, 2010. Každé kolo stojí v jiné výšce.
Co to stojí.
- 1
Kola se kloní podle nákladu
Prázdná Tatra s listovými pery má polonápravy skloněné asi o 6°. Vnitřní pneumatika dvojmontáže se skoro nedotýká země a vnější nese nerovnoměrně. Pneumatiky se sjíždějí po hraně.
- 2
Levá a pravá strana nejsou v zákrytu
Kvůli ozubení v rozvodovce jsou levá a pravá polonáprava posunuté, u T 815 asi o 50 mm. Na jízdu to podle českých pramenů vliv prakticky nemá.
- 3
Malé verze jsou těžké
Moduly musí vydržet zatížení největších podvozků. Dvounápravová Tatra proto váží víc, než by musela.
Nejvíc vadilo sjíždění pneumatik. Tatra to vyřešila v polovině 90. let odpružením King Frame. Vedle listové nebo vinuté pružiny má každá polonáprava i vzduchový vlnovec. Pružina unese prázdné auto a vzduch nese náklad. Tlak se mění podle zatížení, takže polonápravy zůstávají vodorovné a obě pneumatiky dvojmontáže nesou stejně. Zároveň se zvedla nosnost nápravy z dřívějších nejvýš 11,5 tuny až na 16,5 tuny. Dnešní Phoenix má na vzduchu všechny polonápravy.

Tatra Phoenix Euro 6 na stavbě sportovního areálu Hraběnka v Jilemnici, 2017.
Odkud se to vzalo.
Rouru s polonápravami vymyslel pro Tatru rakouský konstruktér Hans Ledwinka. Na Tatře 11 z roku 1923 spojil tři věci, které do té doby existovaly odděleně: páteřový rám, výkyvnou nápravu a vzduchem chlazený motor. Malé auto díky tomu drželo kola na špatných silnicích na zemi a bylo levné. Řidiči si jen museli zvyknout, že se zadní kola naklánějí podle nákladu.
1903
Edmund Rumpler si patentuje výkyvnou nápravu.
1921
Hans Ledwinka se vrací do kopřivnické Tatry a začíná pracovat na novém malém voze.
1923
Tatra 11 na pražském autosalonu: centrální roura o průměru 110 mm, výkyvné zadní polonápravy a vzduchem chlazený dvouválec.
1926
Koncepci dostávají nákladní auta, Tatra 23 a Tatra 24.
1982
Premiéra Tatry 815 na brněnském veletrhu, sériově od roku 1983. Do konce roku 2020 jich vzniklo přes 153 tisíc.
1988
Karel Loprais poprvé vyhrává Rallye Paříž-Dakar s Tatrou. Do roku 2001 vyhrál šestkrát.
1996
Tatra představuje kombinované odpružení King Frame, které při prázdném autě drží polonápravy vodorovně. Vyvíjela ho od roku 1994.
2025
Třetí generace Tatry Phoenix. Kabina a motor jsou od DAF a Paccar, podvozek s rourou a polonápravami na vzduchu je kopřivnický.

Podvozek Tatry 11 v Technickém muzeu Tatra v Kopřivnici, 2025. Zezadu je vidět rozvodovka na konci roury a dvě výkyvné polonápravy.

Tentýž podvozek Tatry 11 z boku. Motor, převodovka, rozvodovka a roura tvoří jeden nosný celek.

Podvozek Tatry 24/67 v Muzeu nákladních automobilů Tatra v Kopřivnici. Od roku 1926 dostávala rouru a polonápravy i nákladní auta.
Co na to řidiči.
- Karel Loprais vyhrál Rallye Dakar v kategorii kamionů šestkrát: 1988, 1994, 1995, 1998, 1999 a 2001. Závodní Tatry 815 vycházely ze sériového podvozku.
- V roce 2011 obletělo internet video třínápravového sklápěče Tatra 815, který jel bez levého předního kola. Přední kolo vezl řidič na korbě.
- Řidiči na stavebním fóru bagry.cz vzpomínají, že u klasických Tater s listovými pery jezdili s koly „do V nebo do A“ podle toho, jestli vezli náklad. U Phoenixu se vzduchem chválí rovnoměrně sjeté pneumatiky i při plném naložení.
- Na těžký terén ale někteří z nich dál dávají přednost kombinaci vzduchu s listovým perem. List podle nich funguje i jako vahadlo mezi zadními nápravami.
- Na soutěžích truck trial, kde se jezdí v lomech přes hromady kamení, startují i upravené Tatry 813, třeba v rakouském Voitsbergu. Polonápravy jsou tam vidět v plném výkyvu.

Závodní Tatra 815 4x4 z Rallye Paříž-Dakar 1988 v Muzeu nákladních automobilů Tatra v Kopřivnici.
Které Tatry to mají.
Rouru a polonápravy mají skoro všechny Tatry od roku 1923. Výjimkou je třeba armádní T 810 s tuhými nápravami.
Tatra 11 a 12
Osobní auta z 20. let, kde to celé začalo. Výkyvné byly jen zadní polonápravy.
Tatra 24 a 26
První nákladní a terénní Tatry s rourou, mezi válkami.
Tatra 111
Válečný a poválečný nákladní vůz s motorem V12, vyvážený do celého východního bloku.
Tatra 138 a 148
Klasické sklápěče a tahače 60. a 70. let, na fotce nahoře je podvozek T 148.
Tatra 805
Malý armádní nákladní vůz. Jeho údaje o sklonu polonáprav jsou v článku.
Tatra 813 Kolos
Těžký tahač 8x8 s dvěma řízenými nápravami vpředu.
Tatra 815
Nejrozšířenější Tatra. Sklápěče, cisterny, hasiči, armáda i Dakar.
Tatra Phoenix a Force
Dnešní řady. Polonápravy na vzduchu, vzadu King Frame.
Časté otázky.
Obojí, podle zatížení. Prázdná Tatra s listovými pery má polonápravy skloněné dolů jako střecha a kola nahoře rozevřená, tedy do V. Naložená podle návrhu stojí skoro kolmo. Do A se kola nakloní, když je auto přetížené, když se pružiny stlačí v díře nebo když kolo najede na kámen. U prázdné Tatry tvoří písmeno A spíš polonápravy, které se od roury svažují jako stříška.
Ne, je to vlastnost výkyvné polonápravy. Kolo je pevně kolmé ke své polonápravě, a když se polonáprava otočí kolem čepu, nakloní se s ní. Tatra to přijímá výměnou za lepší jízdu terénem. Na novějších autech to řeší vzduchové odpružení.
Tuhá náprava je jednodušší, levnější a na silnici drží kola kolmo. Většina nákladních aut jezdí hlavně po silnici, kde výhody roury a polonáprav tolik nevyužijí.
Kombinované odpružení polonáprav, které Tatra představila v roce 1996. Mechanickou pružinu doplňuje vzduchový vlnovec. Pružina nese prázdné auto, vzduch nese náklad a drží polonápravy vodorovně. Pneumatiky se pak sjíždějí rovnoměrně.
Ano. Kromě osobních Tater je měl třeba Volkswagen Brouk nebo Chevrolet Corvair. Na rychlých autech ale zhoršovaly jízdu v zatáčce, a proto je výrobci od konce 60. let opouštěli.
Ne. Tramvaje Tatra vyráběla ČKD Tatra na pražském Smíchově, s kopřivnickou automobilkou mají společné jen jméno.
Autoři a licence.
Všech 9 fotek je z Wikimedia Commons pod volnými licencemi. Fotky jsme zmenšili a v mřížkách ořízli na poměr 4 : 3. Schéma nápravy a půdorys podvozku jsme nakreslili sami.
Prázdný podvozek Tatry 148 na letišti pro kluzáky v německém Kammermarku, 2026. Bez nákladu jsou kola zadních náprav nahoře rozevřená a polonápravy se od roury svažují dolů.
GeisterPiratCC BY 4.0Wikimedia Commons
Zadní nápravy odstaveného podvozku Tatry 148 6x6. Uprostřed vede centrální roura s nápravovými skříněmi.
carsten kargeCC BY 4.0Wikimedia Commons
Řez zadními nápravami Tatry 26/30 v Technickém muzeu Tatra v Kopřivnici. Uvnitř roury jsou vidět ozubená kola rozvodovky.
Podvozek Tatry 11 v Technickém muzeu Tatra v Kopřivnici, 2025. Zezadu je vidět rozvodovka na konci roury a dvě výkyvné polonápravy.
Tentýž podvozek Tatry 11 z boku. Motor, převodovka, rozvodovka a roura tvoří jeden nosný celek.
Podvozek Tatry 24/67 v Muzeu nákladních automobilů Tatra v Kopřivnici. Od roku 1926 dostávala rouru a polonápravy i nákladní auta.
RomanM82CC BY-SA 4.0Wikimedia Commons
Tatra 813 upravená pro truck trial v bývalém lomu u Voitsbergu v Rakousku, 2010. Každé kolo stojí v jiné výšce.
Závodní Tatra 815 4x4 z Rallye Paříž-Dakar 1988 v Muzeu nákladních automobilů Tatra v Kopřivnici.
RomanM82CC BY-SA 4.0Wikimedia Commons
Tatra Phoenix Euro 6 na stavbě sportovního areálu Hraběnka v Jilemnici, 2017.
Jiří ErbenCC BY-SA 3.0Wikimedia Commons
Odkud čerpáme.
Článek vychází z 14 pramenů. Údaje o tuhosti a rychlosti v terénu pocházejí od výrobce.
