Tech · nákladní auta·Mnichovo Hradiště, 1957-1985·zpět do rubriky

Škoda 706 RT

RT 706

Nákladní trambus.

Trambus z Mnichova Hradiště má kulatou kabinu nad motorem a šestiválec 11,78 litru a vyrobilo se ho přes 150 tisíc kusů. Vozil stavební materiál, popel i mléko, tahal návěsy přes hranice a u dobrovolných hasičů slouží dodnes. Sepsali jsme jeho vznik, techniku, všechna provedení a nástavby, export a to, jak se s ním jezdí.

Výroba

1957-1985
prototyp 1955

Vyrobeno

přes 150 000
nejvíc 9 142 v roce 1968

Motor

6 válců, 11,78 l
118 kW (160 k)

Nosnost valníku

7 až 8,6 t
přívěs do 8 t

Červený tahač návěsů Škoda 706 RTTN s bílou střechou kabiny a modrobílým chladírenským návěsem

Tahač návěsů 706 RTTN s chladírenským návěsem na srazu veteránů ve Werdau v Sasku, 2013.

Foto: Rene SchwietzkeCC BY 2.0Wikimedia Commons

RT 01

Krátce

Základní údaje.

Škoda 706 RT je československý nákladní automobil s kabinou nad motorem, kterému se říká trambus. Vyvinul ho podnik LIAZ a vyráběl ho v Mnichově Hradišti pod značkou Škoda. Prototyp jezdil na konci roku 1955, ověřovací série vznikla v roce 1957 a výroba skončila v roce 1985. Vyrobilo se přes 150 000 vozů v desítkách provedení: valníky, sklápěče, tahače návěsů, cisterny, popelářské a kropicí vozy, plošiny a hasičské cisterny. Pohání ho řadový šestiválec 11,78 l se 118 kW (160 k), nosnost valníku je 7 až 8,6 tuny. Z jeho podvozku vznikl i autobus 706 RTO.

RT 02

Vznik

Od Barči k trambusu.

Předchůdcem byla kapotová Škoda 706 R, které se říkalo Barča. Na začátku 50. let se její výroba stěhovala z Avie v Letňanech do nového podniku LIAZ v severních Čechách a v Mnichově Hradišti sjela z linky 2. ledna 1952. Dohoda z 27. října 1954 dovolila LIAZu používat značku Škoda i pro export, kde byla známější. Proto má trambus na čele nápis Škoda, i když ho vyvinul a vyráběl LIAZ.

V roce 1953 vznikla v LIAZu vývojová a konstrukční kancelář. V polovině roku 1955 dostal závod ministerský příkaz k modernizaci a na konci roku jezdil první prototyp. Podvozek 706 R zkrátili o metr a posadili na něj novou kabinu nad motor. Nápravy měl prototyp ještě z 706 R. Druhý, předvýrobní vůz z roku 1956 už dostal nové nápravy. Po zkouškách musel LIAZ motor předělat na přímý vstřik a místo 22palcových kol dát dvacetipalcová.

Trambus se poprvé ukázal v roce 1956 na II. výstavě československého strojírenství v Brně a na Commercial Motor Show v Londýně. Časopis Automobil ho dal v únoru 1957 na titulní stranu. V roce 1957 vzniklo 62 vozů ověřovací série a od poloviny roku 1958 nahradil trambus v Mnichově Hradišti Barču úplně.

Hlavní milníky jsme seřadili podle let.

  1. 1952

    2. ledna sjíždí v LIAZu první kapotová 706 R, předchůdce trambusu.

  2. 1953

    V LIAZu vzniká vývojová a konstrukční kancelář.

  3. 1954

    Dohoda z 27. října dovoluje LIAZu používat značku Škoda i pro export.

  4. 1955

    Ministerstvo v polovině roku nařizuje modernizaci. Na konci roku jezdí první prototyp RT, ještě s nápravami z 706 R.

  5. 1956

    Definitivní předvýrobní vůz s novými nápravami. Trambus se ukazuje na výstavě strojírenství v Brně a na Commercial Motor Show v Londýně.

  6. 1957

    Ověřovací série 62 vozů. Časopis Automobil dává trambus na titulní stranu. V Brně se vystavuje tahač návěsů.

  7. 1958

    Sériová výroba v Mnichově Hradišti, 4 070 vozů. Trambus od poloviny roku nahrazuje 706 R.

  8. 1960

    Do výroby jde tahač návěsů RTTN, hlavně na přání zahraničních zákazníků.

  9. 1961

    Začínají hasičské cisterny na podvozku RTHP s nástavbou z Vysokého Mýta.

  10. 1964

    Hnaná přední náprava: vzniká pohon 4 × 4 (RTP, RTSP, RTHP).

  11. 1965

    Přichází rychloběh a jednokotoučová spojka.

  12. 1966

    Mezityp 706 MS s motorem M630, pak řada 706 MT. RT se vyrábí dál.

  13. 1968

    Rekordních 9 142 vozů RT za rok. Do zahraničí jich do té doby odjelo 50 000.

  14. 1978

    30. listopadu vyjíždí 200 000. užitkový vůz LIAZu. Z toho je 135 679 trambusů RT.

  15. 1985

    Výroba končí po 825 vozech. V posledních letech vznikaly už jen podvozky RTO, nízkoložné valníky RTD a hasičské RTHP.

Zelený valník Škoda 706 RT s bílou střechou kabiny a dřevěnými bočnicemi

Valník 706 RT v depozitáři Technického muzea v Brně.

Foto: HaroldCC BY-SA 3.0Wikimedia Commons

Modrý tahač 706 RTTN zepředu, maska se svislými chromovanými žebry a červený nárazník

Původní maska se svislými žebry, kulatá světla a pod nimi žluté mlhovky. Wörth am Rhein, 2006.

Foto: Norbert SchnitzlerCC BY-SA 2.0Wikimedia Commons

RT 03

Označení

Čísla, písmena a přezdívky.

Číslo 706 nese celá rodina už od předválečné Škody. 70 je nosnost v metrických centech, tedy sedm tun, 6 je počet válců. Písmena RT znamenají rekonstruovaný trambus: vůz vznikl přestavbou 706 R a dostal kabinu nad motor. Často se opakuje, že R znamená rámový, ale to není pravda.

Trambus byl tehdy výraz pro auto bez kapoty, s kabinou nad motorem. U trambusu se ujal i jako přezdívka. Říká se mu také erťák, ale tak se častěji říká autobusu 706 RTO. Další písmena za RT označují provedení, číslice na konci přídavnou převodovku nebo výbavu.

Příklad: hasičský podvozek s rychloběhem

706 RTHP 3

  • 70nosnost 70 metrických centů, tedy 7 tun
  • 6počet válců motoru
  • Rrekonstruovaný, tedy přestavěný z 706 R
  • Ttrambus, kabina nad motorem
  • Hpodvozek pro kropicí nebo hasičskou cisternu
  • Ppřipojitelný pohon přední nápravy
  • 3přídavná převodovka (rychloběh)
RT 04

Technika

Motor, převody a podvozek.

Motor je řadový šestiválec o objemu 11 781 cm³ s vrtáním 125 mm a zdvihem 160 mm. Blok převzal LIAZ z 706 R, novou hlavu ale dostal bez vířivé komůrky, s přímým vstřikem nafty a kompresí 16,5 : 1. Výkon tím stoupl ze 135 na 160 koní (118 kW) při 1 900 ot/min. Točivý moment je 687 N·m při 1 200 ot/min. Motor má sedm hlavních ložisek, rozvod OHV se dvěma ventily na válec a váží 920 kg. Vyráběl se v Liberci-Hanychově.

Motor sedí v rámu nad přední nápravou, přímo pod kabinou. Chladič je před ním pod čelem kabiny a nalévací hrdlo chladicí kapaliny je vpředu na čele, na úrovni oken. Chladicí okruh má 45 litrů a přetlakovou zátku. Teplotu řidič doladí clonou chladiče, kterou ovládá kolečkem na krytu motoru.

Převodovka Škoda má pět stupňů vpřed a jeden vzad, na přání s rychloběhem (od roku 1965). Spojka je suchá, zpočátku dvoukotoučová jako u 706 R, později jednokotoučová. Rané vozy neměly synchronizaci a řidič musel umět meziplyn. Pozdní hasičské vozy mají synchronizaci od třetího stupně. Jednodílný kardan pohání zadní nápravu s dvojmontáží kol. Podle stálého převodu jede 55 až 85 km/h. Valník se standardním převodem jede 75 km/h, s horským převodem 66 km/h.

Rám je žebřinový, nýtovaný z ocelových profilů. Obě nápravy jsou tuhé na podélných listových perech, vpředu s kapalinovými tlumiči. Kola Trilex mají 20 palců a pneumatiky 11.00-20, menší než u 706 R. Brzdy jsou tlakovzdušné bubnové na všechna kola, k nim mechanická ruční brzda na zadní kola a motorová výfuková brzda. Řízení je šnekové s převodem 21 : 1 a s pneumatickým posilovačem, na přání hydraulickým. Elektrika má 24 V. Od roku 1964 se vyráběla i hnaná přední náprava pro pohon 4 × 4.

délka 7 600 mmrozvor 4 000 mmložná plocha 5 000 × 2 245 mm2 500 mm280
Schematický bokorys valníku, měřítko 1 : 100. Kóty podle časopisu Automobil 2/1957, tvar kabiny a převisy podle fotografií.
šířka 2 350 mmrozchod vpředu 1 927 mm2 500
Pohled zepředu s původní maskou se svislými žebry. Rozchod vzadu je 1 751 až 1 755 mm.
1. st.7,642. st.4,273. st.2,604. st.1,595. st.1,00zpět5,95
Převodové poměry podle časopisu Automobil 2/1957. Pátý stupeň je přímý.

Tabulky shrnují technické údaje valníku.

Údaje se podle provedení a roku výroby liší. Kde se prameny rozcházejí, uvádíme rozpětí.

Motor

Typřadový šestiválec, vznětový, čtyřdobý, kapalinou chlazený, OHV, 2 ventily na válec
Vstřikovánípřímé706 R měla vířivou komůrku
Vrtání × zdvih125 × 160 mm
Objem11 781 cm³
Kompresní poměr16,5 : 1
Výkon118 kW (160 k) při 1 900 ot/minjeden pramen uvádí 1 750 ot/min
Točivý moment687 N·m (70 kgm) při 1 200 ot/min
Měrná spotřeba231 g/kWh (170 g/k·h)
Pořadí vstřiku1-5-3-6-2-4
Hlavní ložiska7
Hmotnost motoru920 kg
Chladicí kapalina45 l, přetlaková zátka, termostat 85 až 95 °C

Převody

Spojkasuchá, zpočátku dvoukotoučová, později jednokotoučovápodle jednoho pramene od roku 1965
PřevodovkaŠkoda, 5 + 1 stupňů, na přání rychloběh
Převodové poměry7,64 / 4,27 / 2,60 / 1,59 / 1,00, zpátečka 5,95
Synchronizacerané vozy bez synchronizace, pozdní hasičské vozy od 3. stupně
Kardanjednodílný
Stálý převod6,93 / 5,62 / 4,88 / 4,42 podle provedeníurčuje nejvyšší rychlost
Pohon4 × 2, od roku 1964 i 4 × 4 s připojitelnou přední nápravou

Podvozek

Rámžebřinový, nýtovaný z ocelových profilů
Nápravytuhé, podélná listová pera, vpředu kapalinové tlumiče
Řízeníšnek a kladka, převod 21 : 1, pneumatický posilovačna přání hydraulický
Provozní brzdatlakovzdušná, bubnová, na všechna kola, jednookruhová
Další brzdymechanická ruční na zadní kola, motorová (výfuková)
KolaTrilex 20″, pneumatiky 11.00-20, vzadu dvojmontáž
Elektrika24 V, 2 × 12 V / 165 Ah, dynamo 24 V / 300 W
Palivová nádrž175 l, u RT a RTTN na přání 2 × 175 l

Rozměry a výkony valníku

Délka × šířka × výška7 600 × 2 350 × 2 500 mms plachtou 3 320 mm
Rozvor4 000 mmtahač RTTN 3 450 mm
Rozchod vpředu / vzadu1 927 / 1 751 až 1 755 mm
Světlá výška280 mm
Ložná plocha5 000 × 2 245 × 500 mm, 1 256 mm nad zemí
Pohotovostní hmotnost5 650 až 6 850 kg podle provedení
Užitečná hmotnost7 až 8,6 t
Celková hmotnost13 520 až 15 000 kg
Přívěsdo 8 000 kg
Nejvyšší rychlost55 až 85 km/h podle stálého převodu
Stoupavost33,8 %, s horským převodem 39 %, s přívěsem 22 %
Spotřeba24 l nafty a 0,8 l oleje na 100 kmnorma výrobce
Poloměr otáčení16,5 m
Detail červeného kola Trilex s pneumatikou pod blatníkem

Kolo Trilex na cisterně ze Svařeně. Ráfek je přichycený ke hvězdici náboje.

Foto: Honza chodecCC BY-SA 3.0Wikimedia Commons

RT 05

Kabina

Kabina, sedadla a maska.

Kabina je celokovová, nesklopná a sedí na rámu na silentblocích. Nahradila dřevěnou konstrukci oplechovanou lisovanými díly, jakou měla 706 R. Standardně je čtyřmístná: řidič sedí vlevo, vedle a za ním spolujezdci a celou kabinou prochází mohutný kryt motoru. K motoru se mechanik dostane po sejmutí panelů krytu. Na krytu je odkládací deska a pod ní páka motorové brzdy.

Přední sedadla jsou odpružená a stavitelná, zadní pevná a vyjímatelná. Topení je teplovzdušné. Palubní deska pochází z osobní Škody 440 a volant je dvoubarevný. Vozy pro mezinárodní dopravu měly dvě závěsná lůžka. Sklápěč RTS 2 měl krátkou dvoumístnou kabinu.

Na čele je maska se svislými žebry a chromovanou vrtulí uprostřed, ve stylu osobních Škod Spartak a 440. Původně měl trambus žluté mlhovky. Na dochovaných vozech je vidět i maska s mřížkou, často s nápisem LIAZ. Kabiny nejdřív vyráběla Avia v Letňanech, potom pobočný závod LIAZu v Holešově. Časopis Automobil v roce 1957 napsal, že trambus dostal moderní bezkapotovou budku se zdařile vyřešeným pracovištěm řidiče.

Interiér kabiny trambusu s bílým volantem s červenými rameny a kulatými budíky

Místo řidiče: velký dvoubarevný volant a budíky v palubní desce. Vpravo kryt motoru, který prochází celou kabinou.

Foto: Norbert SchnitzlerCC BY-SA 2.0Wikimedia Commons

Detail modrého čela kabiny s chromovaným víčkem a nápisem ŠKODA nad maskou

Na čele kabiny pod okny je víčko nalévacího hrdla chladiče a pod ním chromovaný nápis ŠKODA.

Foto: Norbert SchnitzlerCC BY-SA 2.0Wikimedia Commons

Tyrkysová kabina Škody 706 RT zepředu s mřížkovou maskou a žlutými mlhovkami

Tatáž kabina zepředu. Dvoudílné čelní sklo, kulatá světla a žluté mlhovky.

Foto: NovoklimovCC0Wikimedia Commons

Dvě hasičské cisterny Škoda 706 RT vedle sebe, levá s mřížkovou maskou, pravá se svislými žebry

Dvě hasičské cisterny v depozitáři Technického muzea v Brně. Každá má jinou masku.

Foto: HaroldCC BY-SA 3.0Wikimedia Commons

RT 06

Výroba

Kusy, roky a závody.

Nákladní trambusy se montovaly v Mnichově Hradišti, motory vznikaly v Liberci-Hanychově, ředitelství a výroba autobusů byly v Rýnovicích. V prvním roce, 1957, vzniklo 62 vozů. V roce 1958 to bylo 4 070, v roce 1959 5 359. Nejvíc trambusů, 9 142, sjelo z linky v roce 1968.

K 30. listopadu 1978 vyrobil LIAZ 200 000. užitkový vůz. Z toho bylo 135 679 trambusů RT, 41 310 vozů řady MT a 2 479 nových vozů řady 100, zbytek tvořily kapotové 706 R. V roce 1984 vzniklo ještě 2 390 vozů, ale už jen podvozky pro RTO, nízkoložné valníky RTD a hasičské RTHP. V roce 1985 výroba skončila po 825 vozech. Celkem jich bylo přes 150 000. Několik vozů se z dříve vyrobených i nových dílů sestavilo ještě na začátku 90. let.

02 5005 0007 50010 0006219574 07019585 3591959196019659 14219681970197519802 39019848251985
Kusy za rok. Šedé proužky jsou roky, pro které prameny číslo neuvádějí. Celkem vzniklo přes 150 000 vozů.
RT 07

Provedení

Valníky, sklápěče a tahače.

Už při náběhu výroby nabízel LIAZ trambus jako valník, sklápěč, tahač návěsů a podvozek pro nástavby. Časopis Automobil v únoru 1957 vypsal tato provedení:

TypCo to jeÚdaj
706 RTvalník, užitečná / celková hmotnost8,6 / 15 t
706 RTStřístranný hydraulický sklápěč7 750 kg
706 RTS 1rychlosklápěč, korba sklopená za15 s
706 RTTNtahač návěsů, celá souprava24,5 t
RT AKVkropicí vůz, nádrž a čerpadlo7 000 l · 1 000 l/min
RTKpopelářský vůz systému KUKA15 m³
ASC 16hasičský vůz, voda, pěnidlo, čerpadlo3 500 l · 200 l · 1 600 l/min

LIAZ v roce 1966 vypsal dvacet provedení.

Dokumentace LIAZu z roku 1966 vyjmenovává tato provedení. Ne všechna se ale dočkala sériové výroby.

OznačeníProvedení
706 RTvalník, nebo podvozek s kabinou pro nástavby
706 RT 3valník nebo podvozek s přídavnou převodovkou (rychloběhem)
706 RTP, RTPchpodvozek s pohonem přední nápravy, 4 × 4
706 RTCvalník s celním uzávěrem
706 RTC 3valník s celním uzávěrem a přídavnou převodovkou
706 RTDVvalník s vlečenou třetí nápravou, 6 × 2
706 RTDnízkoložný valník na prodlouženém autobusovém podvozku
706 RTSsklápěč a podvozek sklápěče
706 RTS 1rychlosklápěč s uzávěrkou diferenciálu
706 RTS 2rychlosklápěč s krátkou dvoumístnou kabinou
706 RTSP 2rychlosklápěč s pohonem přední nápravy
706 RTTNtahač návěsů s uzávěrkou diferenciálu
706 RTTN 3tahač návěsů s přídavnou převodovkou
706 RTTNPtahač návěsů s pohonem přední nápravy
706 RTHpodvozek s kabinou pro kropicí vůz
706 RTHPpodvozek cisternové stříkačky s uzávěrkou a pohonem přední nápravy
706 RTHP 3jako RTHP, s přídavnou převodovkou
706 RTKpodvozek s kabinou pro popelářský vůz
706 RTOBpřepravník prasat
706 RTOautobus a autobusový podvozek (samostatná řada z Karosy)

Valník měl korbu pět metrů dlouhou.

Základní valník 706 RT měl rozvor 4 m a dřevěnou korbu 5 000 × 2 245 mm s bočnicemi vysokými půl metru. Uveze 7 až 8,6 tuny a utáhne přívěs do 8 tun. Provedení RTC mělo korbu s celním uzávěrem pro mezinárodní dopravu, RTDV vlečenou třetí nápravu. Nízkoložný valník RTD vznikl na prodlouženém podvozku autobusu RTO s rozvorem 5,45 m a vyráběl se až do poloviny 80. let, často pro pivovary.

Zelenobílý dlouhý valník Škoda 706 RTD ve venkovní expozici

Dlouhý nízkoložný valník 706 RTD ve Vojenském technickém muzeu v Lešanech.

Foto: AktronCC BY 3.0Wikimedia Commons

Dlouhý zelený valník s nízkou ložnou plochou a bílou kabinou zezadu

Nízkoložný valník na srazu veteránů v Kolíně, 2013. Korba je dlouhá a leží nízko nad zemí.

Foto: LeotardCC0Wikimedia Commons

Tyrkysový valník Škoda 706 RT se zelenou dřevěnou korbou a bílým nárazníkem

Valník s maskou s mřížkou a bílým nárazníkem.

Foto: NovoklimovCC0Wikimedia Commons

Rychlosklápěč sklopil korbu za 15 sekund.

Sklápěč 706 RTS měl třístranné hydraulické sklápění a uvezl 7 750 kg. Rychlosklápěč RTS 1 s uzávěrkou diferenciálu sklopil korbu do 15 sekund. RTS 2 měl krátkou dvoumístnou kabinu a RTSP 2 pohon všech kol. Sklápěče pro Sýrii dostávaly vysoký komín sání.

Světle modrý sklápěč Škoda 706 vyklápí hlínu, řidič se dívá z okna

Sklápěč při vyklápění hlíny, NDR 1972.

Foto: Eugen Nosko / Deutsche FotothekCC BY-SA 3.0 deWikimedia Commons

Tahač RTTN táhl soupravu 24,5 tuny.

Tahač návěsů se zkoušel a vystavoval v Brně už v roce 1957. Do výroby šel v roce 1960, hlavně na přání zahraničních zákazníků. Má kratší rozvor 3,45 m, uzávěrku diferenciálu a na přání dvě nádrže po 175 litrech. Celá souprava mohla vážit 24,5 tuny. Vyráběl se i s přídavnou převodovkou (RTTN 3) a s pohonem přední nápravy (RTTNP). Tahače RTTN jezdily s chladírenskými návěsy, cisternami na cement i s návěsovými autobusy Karosa NO 80.

Souprava tahače 706 RTTN s dlouhým návěsem z boku

Tatáž souprava z boku. Tahač má kratší rozvor než valník, 3 450 mm.

Foto: Rene SchwietzkeCC BY 2.0Wikimedia Commons

Modrý tahač 706 RTTN s plachtovým návěsem ve výstavní hale

Tentýž modrý tahač s plachtovým návěsem na výstavě užitkových vozů v Hannoveru, 2010.

Foto: Norbert SchnitzlerCC BY-SA 2.0Wikimedia Commons

Modrý tahač Škoda 706 s maskou s mřížkou a návěsovou cisternou na cement

Tahač s návěsovou cisternou na sypký cement a maskou s mřížkou. Sraz veteránů ve Werdau, 2007.

Foto: Rene SchwietzkeCC BY 2.0Wikimedia Commons

Krémovomodrý tahač 706 RTTN s návěsovým autobusem Karosa NO 80

Tahač 706 RTTN s návěsovým autobusem Karosa NO 80 v Českém Brodě.

Foto: Jindřich BěťákCC BY-SA 3.0Wikimedia Commons

Krémový tahač 706 RTTN s modrými pruhy a autobusovým návěsem zepředu

Tahač s návěsem NO 80 z roku 1958 v Brně.

Foto: HaroldCC BY-SA 4.0Wikimedia Commons

Modrobílý vyhlídkový autobus Škoda 706 RTO s cestujícími a za ním tahač s návěsovým autobusem

Vpředu vyhlídkový autobus 706 RTO, za ním tahač RTTN s návěsem NO 80. Děčín.

Foto: PaluCC BY-SA 3.0Wikimedia Commons

Pohon všech kol přišel v roce 1964.

Od roku 1964 se vyráběla hnaná přední náprava. Pohon se připojuje ručně, ovladačem pod palubní deskou. Písmeno P v označení se objevilo u valníku RTP, sklápěče RTSP, tahače RTTNP a hlavně u hasičské RTHP. Na podvozku RTP vznikaly i lesnické speciály, například klanicové tahače s hydraulickou rukou.

Zelený vrak tahače Škoda 706 RTP s hydraulickou rukou ve sněhu

Vrak klanicového tahače 706 RTP s pohonem všech kol a hydraulickou rukou, Hrabačov 2016.

Foto: Jiří ErbenCC BY-SA 3.0Wikimedia Commons

RT 08

Nástavby

Kropicí vozy, popelářské vozy a plošiny.

Trambus byl základem pro desítky nástaveb od různých výrobců. Mezi nejběžnější patřily komunální vozy.

  • Kropicí vůz RT AKV na podvozku RTH měl nádrž 7 000 litrů a čerpadlo 1 000 l/min. První verze měly obsluhu na zádi. Univerzální AKVM z Vysokého Mýta v létě kropil a v zimě sypal.
  • Popelářský vůz RTK s nástavbou systému KUKA o objemu 15 m³ vyráběly BSS Brandýs nad Labem. Na RTK se stavěla i nástavba BOBR.
  • Sypač vozovek VSV-6/II a cisterna na mléko o objemu 6 000 litrů, kterou v roce 1969 postavily Severočeské mlékárny v Bohušovicích nad Ohří.
  • Přepravník prasat RTOB, přepravníky cementu a chladírenské soupravy s tahačem RTTN.
  • Plošiny a trolejové věže. Dopravní podniky jezdily s montážními vozy pro trolejové vedení na podvozku trambusu, na něm stály i plošiny MP-20 a PP-20.
Oranžový kropicí vůz Škoda 706 RTH s mřížkovou maskou a výstražnými pruhy

Kropicí vůz 706 RTH na dni otevřených dveří v depozitáři Technického muzea v Brně, 2016.

Foto: MIGORMCZCC BY-SA 4.0Wikimedia Commons

Oranžový kropicí vůz zezadu s oválnou cisternou a cedulí 75 km

Kropicí vůz zezadu. Na zádi je cedule s povolenou rychlostí 75 km/h. Králův Dvůr, 2014.

Foto: ŠJůCC BY 4.0Wikimedia Commons

Oranžová Škoda 706 s nerezovou cisternou na ulici, vedle dva pracovníci v reflexních vestách

Cisterna technických služeb Vrchlabí, částečně přestavěná na typ MT. V provozu ještě v roce 2015.

Foto: Jiří ErbenCC BY-SA 3.0Wikimedia Commons

Oranžová cisterna Škoda 706 RTH s bílou kabinou a výstražnými pruhy ve Varšavě

Cisterna 706 RTH varšavské firmy Byś.

Foto: WistulaCC BY-SA 4.0Wikimedia Commons

Oranžový popelářský vůz Škoda 706 RTK s nástavbou BOBR

Popelářský vůz 706 RTK s nástavbou BOBR, Varšava.

Foto: WistulaCC BY-SA 4.0Wikimedia Commons

Oranžový popelářský vůz Škoda 706 RT na náměstí v NDR

Popelářský vůz 706 RT v Moritzburgu v NDR.

Foto: Sludge GCC BY-SA 2.0Wikimedia Commons

Modrá Škoda 706 RT s žlutou plošinovou nástavbou na trávě

Trambus s plošinovou nástavbou v Milovicích.

Foto: Jiří ErbenCC BY-SA 3.0Wikimedia Commons

Oranžová Škoda 706 RT s plošinou MP-20 před budovou

Oranžový trambus s plošinou MP-20 v Doubravníku.

Foto: Michal GregorCC BY-SA 4.0Wikimedia Commons

Žlutá Škoda 706 s plošinou vedle žlutého vozu IFA W 50 s plošinou

Vlevo plošina na trambusu, vpravo plošina na německém IFA W 50. Budapešť, 2006.

Foto: photobeppusCC BY-SA 2.0Wikimedia Commons

Červený montážní vůz Škoda 706 RT s vysunutou nůžkovou plošinou

Montážní vůz trolejového vedení brněnského dopravního podniku s vysunutou plošinou.

Foto: AktronCC BY-SA 3.0Wikimedia Commons

Červený montážní vůz 5003 se sklopenou nůžkovou plošinou

Tentýž vůz 5003 se sklopenou plošinou v depozitáři Technického muzea v Brně.

Foto: HaroldCC BY-SA 4.0Wikimedia Commons

Červená trolejová věž Škoda 706 RT pražského dopravního podniku jede po dlažbě

Trolejová věž pražského dopravního podniku 6-0220 na průvodu tramvají v Holešovicích, 2015.

Foto: ŠJůCC BY 4.0Wikimedia Commons

RT 09

Hasiči

Cisterny CAS na podvozku RTHP.

Hasičské cisterny na trambusu se stavěly v letech 1961 až 1985. Podvozek dodával LIAZ, celou nástavbu Karosa Vysoké Mýto. První cisterny CAS 16 stály na podvozku RTH bez hnané přední nápravy a bez lafety. Od roku 1962 měly podvozek RTHP s pohonem všech kol a lafetu. Pak přišla CAS 25 se silnějším čerpadlem, sacím vedením 150 mm a pneumatickým zapínáním čerpadla.

Dlouhá kabina pojme osm hasičů: řidiče a velitele vpředu a šest mužů vzadu. Několik let se souběžně vyráběla i krátká kabina pro čtyři, hlavně pro závodní sbory. Původně byly cisterny celé červené, zhruba od roku 1974 červenobílé. Poslední CAS 25 na podvozku 706 RTHP vznikla v roce 1985 ve Vysokém Mýtě. Ve stejném roce začala v Karose Polička výroba nástupkyně CAS K25 na podvozku LIAZ 101.860.

Typická CAS 25 je 7 550 mm dlouhá a 2 435 mm široká, prázdná váží 9 200 kg a plná 13 570 kg. Veze 3 500 litrů vody a 200 litrů pěnidla, čerpadlo dodá 2 500 l/min při 0,8 MPa. Výfuk je vyvedený na střechu nástavby, aby zplodiny nešly na hasiče u hadic. Prázdná jede kolem 90 km/h, s plnou nádrží kolem 80. S poloviční nádrží se v zatáčkách špatně ovládá, proto má jezdit buď plná, nebo prázdná.

CAS 16

První cisterny z počátku 60. let s čerpadlem 1 600 l/min. Nejdřív na podvozku RTH, některé bez hnané přední nápravy a bez lafety. Většina dostala později silnější čerpadlo, takže původních zbylo jen pár.

CAS 25

Čerpadlo 2 500 l/min při 0,8 MPa, nádrž 3 500 l vody a 200 l pěnidla, lafeta na střeše. Nejčastější hasičský trambus, s pohonem 4 × 4.

CAS 24

Některé vozy z přelomu 70. a 80. let nesou značení CAS 24 s čerpadlem 2 400 l/min, například cisterna z listopadu 1980 s označením CAS 24/3500/40 M2R.

KHA, PRHA

Kombinovaný a práškový hasicí automobil. Vznikly jen ve velmi malém množství, PRHA 4000 jako prototyp.

PP-20

Plošiny na podvozcích RT a RTH.

AKV CAS-8

Kropicí vozy AKV upravené na malé cisterny. Z kropicích vozů se přestavovaly i cisterny CAS 16 a u dobrovolných hasičů jich je dodnes dost.

Značení CAS 24/3500/40 M2R se čte takto: cisternová automobilová stříkačka s čerpadlem 2 400 l/min, 3 500 l vody a 40 l pěnidla, střední hmotnostní třída, střední terén a redukovaná výbava.

Červenobílá hasičská cisterna CAS 25 Škoda 706 RTHP zepředu s nápisem LIAZ

Cisterna CAS 25 na podvozku 706 RTHP, se kterou se v roce 1983 natáčel seriál Návštěvníci. Pelhřimov, 2016.

Foto: StribrohorakCC BY-SA 3.0Wikimedia Commons

Hasičská cisterna z boku s dlouhou kabinou se dvojími dveřmi

Tatáž cisterna z boku. Prodloužená kabina má na boku dvoje dveře.

Foto: StribrohorakCC BY-SA 3.0Wikimedia Commons

Červenobílá hasičská cisterna CAS 25 v muzejní hale

CAS 25 na podvozku 706 RTHP v Krajském technickém muzeu ve Vysokém Mýtě.

Foto: Ben SkálaCC BY-SA 4.0Wikimedia Commons

Oranžovočervená hasičská Škoda 706 RT s maskou se svislými žebry na trávě

Hasičský trambus s původní maskou se svislými žebry, Borovnice.

Foto: Ben SkálaCC BY-SA 3.0Wikimedia Commons

Hasičská cisterna zezadu s otevřenou skříní čerpadla

Záď cisterny sboru ze Svařeně s otevřenou čerpadlovou skříní.

Foto: Honza chodecCC BY-SA 3.0Wikimedia Commons

Červenobílá hasičská cisterna Škoda 706 RTHP na trávě na Slovensku

Hasičská cisterna 706 RTHP na Slovensku.

Foto: Guillaume SpeurtCC BY-SA 2.0Wikimedia Commons

RT 10

Nástupci

706 MS, 706 MT a řada 100.

V roce 1966 dostal trambus nový motor M630. Vznikl mezityp 706 MS, který měl ještě staré nápravy a kola Trilex. Postavilo se ho jen několik desítek. Navázala řada 706 MT, modernizovaný trambus. Má stejný rám a kabinu, ale motory M630 a od roku 1969 M634 o výkonu 132 až 154 kW (180 až 210 k), převodovky Praga 5P80 nebo desetistupňovou 10P80 a později zadní nápravu s redukcemi v kolech. MT se pozná podle diskových kol vpředu a střízlivější masky.

RT a MT se vyráběly souběžně. Hasičské cisterny se na MT nestavěly a zůstaly na podvozku RT až do konce. Od roku 1974 přebírala práci postupně řada LIAZ 100 s novou kabinou. Podle encyklopedisty Mariána Šuman-Hreblaye vzniklo vozů RT a MT dohromady přes 280 000.

Dvě kabiny vedle sebe, vlevo modrá Škoda 706 RT, vpravo stříbrná Škoda 706 MT

Vlevo 706 RT, vpravo 706 MT se stejnou kabinou. U Gothy v Německu, 1991.

Foto: sludgeulperCC BY-SA 2.0Wikimedia Commons

RT 11

Export

Export, úpravy a čínský JN150.

Trambusy vyvážel Motokov do 57 zemí, do roku 1968 jich odjelo 50 000. Jezdily v Sovětském svazu, NDR, Maďarsku, Polsku, Albánii, Koreji, Africe a Jižní Americe, do Rakouska je prodávala vídeňská firma Tarbuk. Do NDR se dovážely od roku 1957 a v 60. letech byly na tamních silnicích běžné, protože NDR přestala vyrábět těžká nákladní auta.

Pro export dostávaly vozy úpravy podle podnebí. Do chladných zemí předehřev nafty, ohřev motoru vodou, protimrazovou pumpu a ohřev baterií. Do tropů účinnější chladič vody i oleje, izolovanou střechu, determální skla a lepší větrání. Na lince v Mnichově Hradišti se v létě 1968 montovala madla pro spolujezdce u valníků pro maďarské pivovary.

V Číně vznikl podobný Chuang-che JN150.

Českoslovenští inženýři pomáhali od roku 1956 stavět automobilku v Ťi-nanu. V dubnu 1960 tam sjel z linky první nákladní vůz Chuang-che (Žlutá řeka) JN150 s nosností 8 tun. Vypadá skoro jako trambus, ale přesná kopie to není. Motor pocházel ze šanghajské továrny a vycházel z lodních motorů. V roce 1960 vzniklo 30 kusů, v roce 1966 už 650. Kulturní revoluce výrobu přerušila, obnovila se ve druhé polovině 70. let a skončila v roce 1985. Celkem se uvádí asi 10 000 vozů.

Černobílá fotografie kropicího vozu na ulici, kropí vozovku před tramvají

Kropicí vůz v Chemnitzu (tehdy Karl-Marx-Stadt), 9. 6. 1962.

Foto: Friedrich Gahlbeck / Bundesarchiv, Bild 183-94123-0003CC BY-SA 3.0 DEWikimedia Commons

Černobílá fotografie cisterny na tekutý kyslík s přívěsem s nápisem SAUERSTOFF

Cisterna na tekutý kyslík s přívěsem na jarním veletrhu v Lipsku, 1963.

Foto: Krueger / Bundesarchiv, Bild 183-B0309-0100-007CC BY-SA 3.0 DEWikimedia Commons

Černobílá fotografie kabiny trambusu podniku Volán vedle geodetů s přístrojem

Kabina trambusu maďarského podniku Volán při zatěžkávací zkoušce mostu v Győru, 1971.

Foto: Fortepan / UVATERVCC BY-SA 3.0Wikimedia Commons

Černobílá fotografie kolony naložených nákladních aut Škoda na mostě

Naložená auta při zatěžkávací zkoušce mostu přes Rábu v Győru, 1971.

Foto: Fortepan / UVATERVCC BY-SA 3.0Wikimedia Commons

Černobílá fotografie popelářského vozu na ulici v Budapešti, popeláři vysypávají popelnici

Popelářský vůz na Rákócziho třídě v Budapešti, 1972.

Foto: Fortepan / Urbán TamásCC BY-SA 3.0Wikimedia Commons

Černobílá noční fotografie převráceného trambusu v příkopu, kolem stojí lidé a motocykl

Převrácený trambus v příkopu v Morje ve Slovinsku, 17. 5. 1960.

Foto: neznámý autor, archiv deníku VečerPublic domain (PD-Slovenia)Wikimedia Commons

RT 12

Provoz

Za volantem trambusu.

Trambus je jednoduchý a silný, ale řízení vyžaduje sílu a cvik. Řidiči a autoři testů veteránů se shodují na několika věcech.

  • Řazení chce meziplyn. Převodovka se řadí do psí nohy. Nahoru jde řazení snadno, dolů je potřeba přesnost a síla. Někdy je lepší zastavit a rozjet se na dvojku, jednička je hlavně do terénu. Bývalí řidiči technických služeb vzpomínají, že kdo neuměl čistý meziplyn, dlouho nevydržel.
  • Spojka je těžká a plynový pedál malý, blízko krytu motoru. Řadicí páka je dlouhá.
  • Řízení má velkou vůli. Pneumatický posilovač buď skoro nepomáhá, nebo volantem prudce trhne. Rané vozy posilovač neměly a s naloženým autem se řidič musel do volantu opřít.
  • Vzduchové brzdy berou ostře. Naložená cisterna z kopce brzdí špatně. Motorovou brzdu nemá smysl používat pořád, škodí těsnění pod hlavou.
  • V kabině je hluk. Při 70 km/h je na hranici bolesti a na dlouhých trasách vyčerpává. Motor pod krytem v zimě příjemně hřeje, v létě je v kabině horko.
  • Startuje se tlačítkem. Startér točí pomalu, u tohoto motoru je to normální.
  • Spotřeba je podle normy 24 l na 100 km. Hasičské sbory uvádějí 24 až 30 l, cisterna s udávaným výkonem 156 kW kolem 35 l.

Do lehkého terénu trambus stačí: má nájezdový úhel 32° a světlou výšku 280 mm. Hasiči oceňují, že je všechno mechanické a bez elektroniky, takže jsou do minuty po příjezdu schopní hasit.

Hasičská cisterna CAS 25 ve sněhu u kouřícího domu

CAS 25 sboru ze Zruče nad Sázavou u požáru.

Foto: Invisible71CC BY-SA 3.0Wikimedia Commons

Hasiči v historických stejnokrojích u zádi červené cisterny při ukázce

Ukázka hašení podle scény ze seriálu Návštěvníci, Brno-Žabovřesky 2025.

Foto: Martin StrachoňCC BY-SA 4.0Wikimedia Commons

RT 13

Dnes

Hasiči, sběratelé a díly.

Na silnicích jezdí řádově desítky trambusů. Nejvíc jich slouží jako hasičské cisterny RTHP u sborů dobrovolných hasičů a jako kropicí vozy AKV. Občas se objeví jeřáb, trolejová věž nebo plošina. Sbory je drží v provozu, protože motor je spolehlivý a díly se pořád dají sehnat. Většině cisteren stačilo vyměnit motor za novější.

Některé sbory cisterny přestavěly výrazněji. CAS 25 z roku 1984, dnes u sboru v Hrabství, dostala v roce 2007 motor LIAZ M634 o výkonu 156 kW, desetistupňovou převodovku Praga a hydraulické řízení. Sbor ji v roce 2012 koupil za 120 000 Kč a za asi 400 000 Kč obnovil nástavbu. Jiné sbory odstraňují nádrž na pěnidlo nebo přidávají roletové schránky a naviják.

Při koupi se vyplatí zkontrolovat několik věcí.

Popisy vozů z aukcí se v mnohém opakují:

  • Prohlédněte korozi kabiny, podlahy, nástavby a rámu, hlavně v místech uchycení nástavby.
  • Nastartujte za studena. Motor pak víc kouří a jeden válec může do zahřátí vynechávat.
  • Poslechněte si převodovku. V popisech se často opakuje ťukání na volnoběh, které po sešlápnutí spojky zmizí.
  • Zkontrolujte vůli v řízení a v ložiskách.
  • Hledejte úniky oleje z hydrauliky a dalších provozních kapalin.
  • U cisteren prověřte nádrž, čerpadlo a sání, u sklápěčů hydrauliku.

Ceny se hodně liší. Hasičská RTHP z roku 1978, která potřebuje do dílny, se 12. 11. 2026 nabízela za 50 000 Kč, trambus s předním náhonem z roku 1982 za 199 000 Kč bez DPH. Díly se na inzerci objevují pravidelně: vstřikovací čerpadlo stojí kolem 20 000 Kč, vstřikovač 280 Kč, plechy kabiny stovky korun.

Hasičská cisterna Škoda 706 RTHP vedle zelené parní lokomotivy

Cisterna 706 RTHP a parní lokomotiva 213.901 na nádraží v Oslavanech.

Foto: Michal GregorCC BY-SA 4.0Wikimedia Commons

RT 14

Zajímavosti

Drobnosti z historie a dneška.

  • Trambus byl první nákladní Škoda s kabinou nad motorem, pokud nepočítáme parní Sentinel vyráběný v Plzni v britské licenci, elektromobily pro plzeňský Prazdroj a některé varianty autobusu 706 RO.
  • Motor pochází z předválečné Škody 806 DT z poloviny 30. let. Vrtání 125 a zdvih 160 mm zůstaly v řadě 706 skoro do konce výroby.
  • S cisternou CAS 25 na podvozku 706 RTHP se v roce 1983 natáčel seriál Návštěvníci. Vůz je dnes v Novém Rychnově.
  • Muzeum inženýrství a techniky v Krakově zachránilo trambus s plošinou z vrakoviště, kde čekal na sešrotování.
  • Sbor dobrovolných hasičů v Hůrkách na Rokycansku jezdí s cisternou CAS 24 z roku 1981, kterou koupil v roce 2007 od sboru z Holýšova.
RT 15

Otázky

Časté otázky.

  1. Trambus byl tehdy výraz pro vůz s kabinou nad motorem, bez kapoty. Předchozí 706 R měla dlouhou kapotu a kabinu za motorem.

  2. 70 je nosnost 70 metrických centů (7 t), 6 je počet válců. R znamená rekonstruovaný, tedy přestavěný z 706 R, T trambus. Výklad R jako rámový se často opakuje, ale není správný.

  3. Do konce výroby v roce 1985 přes 150 000 vozů. K 30. listopadu 1978 to bylo 135 679 kusů. Nejvíc, 9 142 vozů, vzniklo v roce 1968.

  4. MT má stejný rám a kabinu, ale motor řady M630 nebo M634 (132 až 154 kW), jiné nápravy a disková kola. RT má většinou kola Trilex, MT střízlivější masku. Hasičské cisterny se dál stavěly na RT.

  5. Ne. 706 RTO je autobus z Karosy Vysoké Mýto na prodlouženém a sníženém podvozku RT. Motor a mechaniku má z trambusu, karoserii vlastní.

  6. Řadový šestiválec 11,78 l s přímým vstřikem, 118 kW (160 k) při 1 900 ot/min a 687 N·m. Vyráběl se v Liberci-Hanychově a sám váží 920 kg.

  7. Podle stálého převodu 55 až 85 km/h. Hasičské cisterny jedou prázdné kolem 90 km/h.

  8. Norma výrobce je 24 l nafty na 100 km. Hasičské sbory uvádějí 24 až 30 l, cisterna s udávaným výkonem 156 kW kolem 35 l.

  9. Rané vozy ne, řidiči museli umět meziplyn. Pozdní hasičské vozy mají synchronizaci od třetího stupně. Řadí se do psí nohy.

  10. Hasičská RTHP, která potřebuje opravu, se 12. 11. 2026 nabízela za 50 000 Kč, jiná trambuska s pohonem 4 × 4 za 199 000 Kč bez DPH. Ceny se hodně liší podle stavu a nástavby.

RT 16

Fotografie

Autoři a licence.

Vlastní fotky trambusu nemáme. Všech 47 snímků je z Wikimedia Commons pod volnými licencemi, dobové fotky pocházejí z Bundesarchivu, Deutsche Fotothek, maďarského archivu Fortepan a archivu slovinského deníku Večer. Fotky jsme zmenšili, v mřížkách jsou oříznuté na poměr 4 : 3, celé se ukážou po kliknutí. Bokorys, pohled zepředu a grafy jsme nakreslili sami.

  1. 01

    Tahač návěsů 706 RTTN s chladírenským návěsem na srazu veteránů ve Werdau v Sasku, 2013.

    Rene SchwietzkeCC BY 2.0Wikimedia Commons

  2. 02

    Tatáž souprava z boku. Tahač má kratší rozvor než valník, 3 450 mm.

    Rene SchwietzkeCC BY 2.0Wikimedia Commons

  3. 03

    Původní maska se svislými žebry, kulatá světla a pod nimi žluté mlhovky. Wörth am Rhein, 2006.

    Norbert SchnitzlerCC BY-SA 2.0Wikimedia Commons

  4. 04

    Místo řidiče: velký dvoubarevný volant a budíky v palubní desce. Vpravo kryt motoru, který prochází celou kabinou.

    Norbert SchnitzlerCC BY-SA 2.0Wikimedia Commons

  5. 05

    Na čele kabiny pod okny je víčko nalévacího hrdla chladiče a pod ním chromovaný nápis ŠKODA.

    Norbert SchnitzlerCC BY-SA 2.0Wikimedia Commons

  6. 06

    Tentýž modrý tahač s plachtovým návěsem na výstavě užitkových vozů v Hannoveru, 2010.

    Norbert SchnitzlerCC BY-SA 2.0Wikimedia Commons

  7. 07

    Tahač s návěsovou cisternou na sypký cement a maskou s mřížkou. Sraz veteránů ve Werdau, 2007.

    Rene SchwietzkeCC BY 2.0Wikimedia Commons

  8. 08

    Valník 706 RT v depozitáři Technického muzea v Brně.

    HaroldCC BY-SA 3.0Wikimedia Commons

  9. 09

    Dlouhý nízkoložný valník 706 RTD ve Vojenském technickém muzeu v Lešanech.

    AktronCC BY 3.0Wikimedia Commons

  10. 10

    Nízkoložný valník na srazu veteránů v Kolíně, 2013. Korba je dlouhá a leží nízko nad zemí.

    LeotardCC0Wikimedia Commons

  11. 11

    Valník s maskou s mřížkou a bílým nárazníkem.

    NovoklimovCC0Wikimedia Commons

  12. 12

    Tatáž kabina zepředu. Dvoudílné čelní sklo, kulatá světla a žluté mlhovky.

    NovoklimovCC0Wikimedia Commons

  13. 13

    Vlevo 706 RT, vpravo 706 MT se stejnou kabinou. U Gothy v Německu, 1991.

    sludgeulperCC BY-SA 2.0Wikimedia Commons

  14. 14

    Trambus s plošinovou nástavbou v Milovicích.

    Jiří ErbenCC BY-SA 3.0Wikimedia Commons

  15. 15

    Oranžový trambus s plošinou MP-20 v Doubravníku.

    Michal GregorCC BY-SA 4.0Wikimedia Commons

  16. 16

    Vlevo plošina na trambusu, vpravo plošina na německém IFA W 50. Budapešť, 2006.

    photobeppusCC BY-SA 2.0Wikimedia Commons

  17. 17

    Montážní vůz trolejového vedení brněnského dopravního podniku s vysunutou plošinou.

    AktronCC BY-SA 3.0Wikimedia Commons

  18. 18

    Tentýž vůz 5003 se sklopenou plošinou v depozitáři Technického muzea v Brně.

    HaroldCC BY-SA 4.0Wikimedia Commons

  19. 19

    Trolejová věž pražského dopravního podniku 6-0220 na průvodu tramvají v Holešovicích, 2015.

    ŠJůCC BY 4.0Wikimedia Commons

  20. 20

    Cisterna 706 RTH varšavské firmy Byś.

    WistulaCC BY-SA 4.0Wikimedia Commons

  21. 21

    Popelářský vůz 706 RTK s nástavbou BOBR, Varšava.

    WistulaCC BY-SA 4.0Wikimedia Commons

  22. 22

    Kropicí vůz 706 RTH na dni otevřených dveří v depozitáři Technického muzea v Brně, 2016.

    MIGORMCZCC BY-SA 4.0Wikimedia Commons

  23. 23

    Kropicí vůz zezadu. Na zádi je cedule s povolenou rychlostí 75 km/h. Králův Dvůr, 2014.

    ŠJůCC BY 4.0Wikimedia Commons

  24. 24

    Cisterna technických služeb Vrchlabí, částečně přestavěná na typ MT. V provozu ještě v roce 2015.

    Jiří ErbenCC BY-SA 3.0Wikimedia Commons

  25. 25

    Popelářský vůz 706 RT v Moritzburgu v NDR.

    Sludge GCC BY-SA 2.0Wikimedia Commons

  26. 26

    Vrak klanicového tahače 706 RTP s pohonem všech kol a hydraulickou rukou, Hrabačov 2016.

    Jiří ErbenCC BY-SA 3.0Wikimedia Commons

  27. 27

    Tahač 706 RTTN s návěsovým autobusem Karosa NO 80 v Českém Brodě.

    Jindřich BěťákCC BY-SA 3.0Wikimedia Commons

  28. 28

    Tahač s návěsem NO 80 z roku 1958 v Brně.

    HaroldCC BY-SA 4.0Wikimedia Commons

  29. 29

    Vpředu vyhlídkový autobus 706 RTO, za ním tahač RTTN s návěsem NO 80. Děčín.

    PaluCC BY-SA 3.0Wikimedia Commons

  30. 30

    Cisterna CAS 25 na podvozku 706 RTHP, se kterou se v roce 1983 natáčel seriál Návštěvníci. Pelhřimov, 2016.

    StribrohorakCC BY-SA 3.0Wikimedia Commons

  31. 31

    Tatáž cisterna z boku. Prodloužená kabina má na boku dvoje dveře.

    StribrohorakCC BY-SA 3.0Wikimedia Commons

  32. 32

    CAS 25 na podvozku 706 RTHP v Krajském technickém muzeu ve Vysokém Mýtě.

    Ben SkálaCC BY-SA 4.0Wikimedia Commons

  33. 33

    Hasičský trambus s původní maskou se svislými žebry, Borovnice.

    Ben SkálaCC BY-SA 3.0Wikimedia Commons

  34. 34

    Záď cisterny sboru ze Svařeně s otevřenou čerpadlovou skříní.

    Honza chodecCC BY-SA 3.0Wikimedia Commons

  35. 35

    Kolo Trilex na cisterně ze Svařeně. Ráfek je přichycený ke hvězdici náboje.

    Honza chodecCC BY-SA 3.0Wikimedia Commons

  36. 36

    Cisterna 706 RTHP a parní lokomotiva 213.901 na nádraží v Oslavanech.

    Michal GregorCC BY-SA 4.0Wikimedia Commons

  37. 37

    CAS 25 sboru ze Zruče nad Sázavou u požáru.

    Invisible71CC BY-SA 3.0Wikimedia Commons

  38. 38

    Ukázka hašení podle scény ze seriálu Návštěvníci, Brno-Žabovřesky 2025.

    Martin StrachoňCC BY-SA 4.0Wikimedia Commons

  39. 39

    Hasičská cisterna 706 RTHP na Slovensku.

    Guillaume SpeurtCC BY-SA 2.0Wikimedia Commons

  40. 40

    Dvě hasičské cisterny v depozitáři Technického muzea v Brně. Každá má jinou masku.

    HaroldCC BY-SA 3.0Wikimedia Commons

  41. 41

    Sklápěč při vyklápění hlíny, NDR 1972.

    Eugen Nosko / Deutsche FotothekCC BY-SA 3.0 deWikimedia Commons

  42. 42

    Naložená auta při zatěžkávací zkoušce mostu přes Rábu v Győru, 1971.

    Fortepan / UVATERVCC BY-SA 3.0Wikimedia Commons

  43. 43

    Převrácený trambus v příkopu v Morje ve Slovinsku, 17. 5. 1960.

    neznámý autor, archiv deníku VečerPublic domain (PD-Slovenia)Wikimedia Commons

  44. 44

    Kropicí vůz v Chemnitzu (tehdy Karl-Marx-Stadt), 9. 6. 1962.

    Friedrich Gahlbeck / Bundesarchiv, Bild 183-94123-0003CC BY-SA 3.0 DEWikimedia Commons

  45. 45

    Cisterna na tekutý kyslík s přívěsem na jarním veletrhu v Lipsku, 1963.

    Krueger / Bundesarchiv, Bild 183-B0309-0100-007CC BY-SA 3.0 DEWikimedia Commons

  46. 46

    Kabina trambusu maďarského podniku Volán při zatěžkávací zkoušce mostu v Győru, 1971.

    Fortepan / UVATERVCC BY-SA 3.0Wikimedia Commons

  47. 47

    Popelářský vůz na Rákócziho třídě v Budapešti, 1972.

    Fortepan / Urbán TamásCC BY-SA 3.0Wikimedia Commons

RT 17

Prameny

Odkud čerpáme.

Článek vychází z 26 pramenů. Kde se rozcházejí, uvádíme v textu rozpětí.

Shrnutí

Škoda 706 RT v pěti větách.

  • Trambus vyvinul LIAZ přestavbou kapotové 706 R, prototyp jezdil v roce 1955 a výroba běžela 1957 až 1985.
  • Pohání ho šestiválec 11,78 l s přímým vstřikem, 118 kW, s pětistupňovou převodovkou a vzduchovými brzdami.
  • Vyrobilo se přes 150 000 vozů v desítkách provedení a s pohonem 4 × 4 od roku 1964.
  • Do zahraničí odjelo do roku 1968 na 50 000 trambusů, celkem do 57 zemí.
  • Hasičské cisterny RTHP z Vysokého Mýta slouží u dobrovolných hasičů dodnes.